Rozpovedaná história ľúbostného života tuláka pltníka je vlastne skvostnou lyrickou básňou veľkej sugestívnej sily a presvedčivosti, je "piesňou" o červenom kvete-láske, o jej trýzni v rozličných podobách, o všetkých jej slastiach a strastiach. Tulák pltník Olavi pozná lásku nežnú i náruživú, oddanú i búrlivú, pokornú i hrdú, vznešene čistú a povznášajúcu i zmyselnú a prízemnú s rozbúrenou krvou. Prekrásne je vykreslená postava Olaviho ženy Killikki. Je to dielo myšlienkovo hlboké, mravne vysoké a básnicky čarovné.

Švédsky román.

Má malý ostrůvek ležící mezi Anglií a Francií tu moc, aby vyprahlé srdce starého dobrodruha,který před lety opustil ostrov a svoji rodinu, po návratu znovu začalo cítit náklonnnost a lásku ke svým blízkým? A přijme krachující rodina s pěti dětmi navrátilce znovu do svého srdce?

„Modré pobřeží" je kouzelná kniha mládí, v níž poesie islandských krajin a severního moře dává nezapomenutelný rámec tragickému příběhu životních snů a lásky. Je to historie výprav mládí, které s rozpjatými křídly svých ilusí chce dobýt světa. Krev mladého muže má prudký rytmus. Jako chlapec pracuje na statku, ale nedovede ho tam zadržet ani dívčí láska ani cokoli jiného, cosi ho žene vstříc dobrodružné budoucnosti do bouřlivějších vln života: město, školy, touha po slávě, to je hlas světa, který zní kdesi v jeho nitru. Mnoho z ilusí časem pochoval, jak střídaje zaměstnání se protloukal životem v zajetí ulic a moře. Okusil lásek ve městě a v přístavech, přece však nejhlouběji zůstal poznamenán právě tou, kterou nenávratně ztratil a která mu splývá s mizejícím obrazem modrých pobřežních strání dívčího domova.

V díle život Benjamina Disraeliho přikročil spisovatel k Disraelimu nikoli jen jako k velkému anglickému politikovi, nýbrž jako k velkému, podivuhodnému herci a kouzelníku života. Nemá se zprvu k tomu, aby na svém hrdinovi něco idealisoval nebo retušoval, židovský mladík kromě promyšlené cesty za vysokým cílem nemá téměř žádné jiné životni ctnosti. Je zženštilý, chvástavý, směšný, pracuje rád sám na sobě jako na nějakém uměleckém díle. Ale portrét Disraeliho se pak víc a víc pročišťuje. Neuvěřitelné podivné manželství, do kterého Disraeli vstupuje jako do ráje věčného zbožňování, dostává rysy velebné monumentálnosti. Státník zvolna stárne a pomalu odkládá vzrušené, ctižádostivé masky svého mládí. Jeho přátelství s královnou Viktorií má sentimentální jímavost. V postoji opravdové vznešenosti končí velký malebný život, dosáhnuv nejvyšších met, žel, již ve stavu vyčerpanosti.