Dvousvazkový román dánského socialistického spisovatele představuje první rozměrnější prózu západoevropské literatury, jejímž hrdinou je proletář (je první částí románového cyklu, který pokračuje Dittou, dcerou člověka, Rudým Mortenem, Ztracenou generací a Jeanettou). Román, do něhož autor uložil řadu autobiografických prvků, se odehrává v prvním období dělnického hnutí v Dánsku a zachycuje zhruba dobu od konce sedmdesátých let do konce let devadesátých. Líčí vývoj prostého chlapce od dětství, kdy na venkově námezdně pracuje, až po mužný věk, kdy přichází do Kodaně a prací v dělnickém hnutí vyspívá ve schopného dělnického vůdce.