Po zadaní dátumu vám antikvariát ponúkne: noviny zo zvoleného dátumu časopisy zo zvoleného dátumu
časopisy z daného mesiaca film ktorý mal premiéru v danom roku prvé vydania kníh v danom roku... vyskúšajte tu
254 strán, náklad: 15 000 ks, 7.vydanie, ilustrácie: Jan Kudláček, ISBN - 80-202-0182-3, (stav A), viaz., hmotnosť: 0.278 kg, rozmer: 17 cm x 11.1 cm
Při psaní tohoto románu se Weiss nacházel na vrcholu svých tvůrčích schopností a vytvořil mimořádné dílo vytříbeného stylu a silné atmosféry, plné poetických obrazů, bez přehánění jeden z nejzajímavějších románů české science fiction. V rovině příběhu sledujeme procitnutí hlavního hrdiny Petra Broka v gigantickém mrakodrapu Mullerdómu a jeho tápavé pokusy nalézt ztracenou paměť. Brok se v tomto podivném světě ocitá bez vzpomínek či vysvětlení, navíc je vybaven neviditelností. Z notýsku v kapse se dozvídá své jméno i poslání – je detektivem, který má za úkol osvobodit princeznu Tamaru z rukou vládce Mullerdómu, bezcitného boháče Ohisvera Mullera. Brok prochází mrakodrapem jako panoptikem světa a nachází zde většinou jen lidské utrpení. Brok se posléze seznamuje i s Mullerovým nejtěžším zločinem – pod lákavou nabídkou společnosti Vesmír vybírá vládce domu od bohatých lidí peníze pod příslibem, že je jeho kosmické lodě zavezou na vybrané planety oplývající nejrůznějšími divy. Místo do raket však Muller posílá důvěřivce do plynových komor k věčnému odpočinku. Brok se postupně dostane až k samotnému Mullerovi a je svědkem jeho zkázy. Zjišťuje však, že Muller je spíše abstraktním principem než skutečnou osobou, podobně jako Mullerův „pokrevný příbuzný“, Orwellův Velký Bratr. Na konci příběhu vypravěč procitá a zjišťuje, že vše byl jen sen zajatce v tyfovém baráku smrti. Tento závěr byl nejvíce trnem v oku kritiky, která v něm viděla útěk od nadhozeného problému. Dějová stránka je však jen první rovinou symbolického příběhu. Weiss sám se nijak netajil, že celý Mullerdóm je alegorickým zobrazením kapitalismu. Ondřej Neff v knize Něco je jinak jde ještě dál a soudí, že děj je ve skutečnosti symbolickým zobrazením vývoje „politického a etického poznání“ světa, jímž autor-intelektuál během války prošel. Dům o 1000 patrech má však také všechny rysy tzv. iniciačního románu, jehož adept je nucen vykonat pouť poznání, aby se mu skutečnost zjevila v jiném světle. V tomto případě jde hned o dvojí prozření – poprvé při osobní konfrontaci s Mullerem-symbolem a podruhé při poznání, že sen byl skutečností a naopak.