Papierový model stavebnice pre malých modelárov.

Papierový model stavebnice pre malých modelárov.

Papierový model stavebnice pre malých modelárov.

Arbatské děti ukazuje na nesourodou společnost, jíž spojuje jen a mládí a místo, kde žijí. V postavě Saši P. jsou soustředěny všechny epochální rysy sovětské mládeže 30.let - budovatelské nadšení, komunistické nadšení, čistota mravních zásad, víra ve stranu a Stalina. Tato mládež se přihlásila do armády a neváhala nasadit své životy. Právě tyto lidi, chápající své dějinné poslání čestně a opravdově, postihující represe, jako následek atmosféry vytvořené kultem osobnosti, v níž se daří přizpůsobovat kariéristům a demagogům. Někdy i malá patálie posloužila právě těmto lidem za zdroj pro veliký politický proces, které končilo smrtí, či vyhnanstvím na Sibiř. Protilehlým pólem mravního zla je postava Jury Šaroka, který od svého nepřátelského vztahu k sovětské vládě oportunně přechází do jejich služeb a stává se vykonavatelem represe.

Autor knihy je od roku 1999 redaktorom zahraničného spravodajstva Rádiožurnálu Slovenského rozhlasu. Jeho kniha je výpoveďou študenta, ktorý musel v Austrálii čeliť nástrahám, obavám a výzvam po teroristických útokoch z 11. septembra 2001. Jednoducho, musel sa naučiť v cudzom svete za každú cenu prežiť.

Vzťahy duše a tela vo svetle moderných výzkumov.

Nejen o dějinách a o dnešním světě.

Rozhovor novináře Martina Rychlíka s ředitelem Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a prorektorem této univerzity, profesorem Martinem Kovářem, o dětství, dospívání a studiích v době komunismu, o proměnách pražské FF UK a české společnosti po listopadu 1989, o mládí a zrání historika, o jeho odborné specializaci, tj. dějinách Anglie (Velké Británie) a jejího impéria, o osudové spolupráci s egyptologem profesorem Miroslavem Bártou, o složitosti dnešního světa, o hrozbách, jimž musí čelit, i o jeho předpokládané budoucnosti...
Našli ste v našom obsahu nejaké nepresnosti?

Dějiny odívání.
Kniha je věnována prastarému krášlení lidského těla, jež je doloženo téměř u všech národů světa v různých dobách a jež se v současné době stalo velmi módní záležitostí. Zprvu tetování vykazovalo rituální, magickou, léčebnou či identifikační funkci, zatímco v moderní době čím dál víc převládá to nejzjevnější: smysl dekorativní a estetický. Kniha je doplněna řadou fotografií a ilustrací a bohatým poznámkovým aparátem.

Slovenské porekadlá spolu s názorným príbehom...

Ildlewild neví, kdo je, kde je ani jak se tam dostal. Uvědomuje si jen to, že se ho právě někdo pokusil zabít. A také to, že on sám připravil o život člověka. Když se vydává na průzkum bizarního a podivně povědomého, temného světa, ve kterém se nachází, začíná narážet na stopy, vedoucí k odhalení jeho identity. A že věci možná nejsou tím, čím se zdály být...

Roku 1926 uverejnil Saint-Exupéry v časopise Le Navire dargent úryvok z novely Únik Jacqua Bernisa, svoju prvú prózu - podklad pre budúcu novelu Pošta na juh (Courrier-Sud). Nebol profesionálnym spisovateľom a čoskoro celkom opustil počiatočný sklon pridávať k svojim dobrodružným letovým zážitkom prvky beletrie - rýchlo prešiel k písaniu lyrických denníkov a úvah. Na jeho prvom texte podľa ladenia a štýlu lyrického dokumentu vidieť, že ho napísal básnik: letectvo a lietanie ospevuje ako vážne a dôstojné ľudské poslanie, ktoré ľudí spája. Novela Pošta na juh vyšla knižne v roku 1929. Napísal ju na Myse Juby, kde bol náčelníkom medzipristávacej stanice a poštovým pilotom na trase medzi Európou a Južnou Amerikou. Trasa viedla ponad Saharu a lietadlo muselo preletieť asi dvetisíc kilometrov ponad púšť, kde sa často zdvíhal horúci vietor spojený s piesočnými búrkami, pilot neraz musel núdzovo pristáť a vtedy ho zasa ohrozovali domorodé kmene. Za svoju činnosť na Myse Juby dostal Saint-Exupéry vyznamenanie rytier Cestnej légie. Patetický rozmer leteckého majstrovstva sa v novele v jemnom autorskom komentári prelína s úvahami o hrdinstve, o duševnom rozpoložení v ohrození života. Žiť, to znamená zápasiť so smrťou, ísť čoraz ďalej, k novým priestorom. Pilot Jacques Bernis, ktorý zahynul v Senegale, si zapísal poznámky z letu a autor k nim pridal náznaky románového prvku -sklamanú lásku a tragický skon letca. Život nebol Jacquovi ani Geneviéve naklonený, ich vzájomná príťažlivosť neviedla k trvalému šťastiu a po nenaplnenej túžbe zostáva v nich pocit beznádeje.

Saint-Exupéry v diele Zem ľudí spojil jedinečné zážitky z vlastného života poštového pilota i spomienky svojich druhov-letcov s prenikavým myšlienkovým ponorom do ľudských osudov. Z príbehov zo života letcov v Severnej Afrike, napísaných citlivým jazykom, vyvodzuje filozofické závery, hľadá plnosť ľudského života a jeho pravdy.

Strhujúci príbeh právničky Edity, ktorá v sebe objaví obrovskú odvahu a zahodí doterajší život, len aby našla v zahraničí svoju mladšiu sestru. Dobrodružná púť ju zavedie až do ďalekých exotických krajín. Z lásky k sestre obetuje veľa, pracuje v nočných kluboch, stretáva ľudí z podsvetia... Jej pohľad na život sa navždy zmení...

Povídky klasika moderní americké literatury J. D. Salingera. Přestože kniha Devět povídek vyšla poprvé již r. 1953, nic od té doby neztratila ze své literární svěžesti. Vždyť vzájemný střet světa dospívajících mladých lidí se světem dospělých, který tvoří její ústřední motiv, je aktuální dodnes. Připočteme-li k tomu autorův mistrovský styl, pochopíme, proč je J. D. Salinger ceněn po celém světě.

Kniha obsahuje dvě psychologicky laděné novely s filozofickým podtextem. Jde o fiktivní autorovu rodinu, která je vřelým společenstvím inteligentních a citlivých lidí s uměleckými sklony. O bratru Seymourovi vypráví Buddy, jakési Salingerovo alter ego. Druhá novela je improvizovaný esej o smyslu poezie, o psaní...

Exilové vydanie románu.

BRATISLAVČANIA BRATISLAVČANOM O BRATISLAVE — týmito slovami možno stručne zhodnotiť knihu Taká bola Bratislava. Päť bratislavských rodákov rôznych profesií, ale s rovnakým vzťahom k svojmu mestu zhrnulo do 12 kapitol poznatky, ktoré získali počas svojho výskumu. Ako pramene slúžila odborná i memoárová literatúra, ale predovšetkým rozhovory s Bratislavčanmi. Z ich spomienok sa vytvára obraz mesta, ako si ho pamätajú z obdobia pred druhou svetovou vojnou. V jednotlivých kapitolách sa môže čitateľ oboznámiť s etnickými a sociálnymi premenami, bývaním bratislavskej rodiny, sviatkami a slávnosťami, ktoré oživovali stereotyp života, ale aj s čarom plesovej sezóny, bohatými spolkovými aktivitami, atmosférou viech a kaviarní. Svoje miesto tu má aj Dunaj a jeho brehy, nezastupiteľné korzo i obľúbené výletné či vychádzkové miesta v blízkom okolí. Nechýbajú populárne postavičky na čele s elegánom Schöner Nácim, ale ani kapitola o bratislavských tieňoch — prostitúcii a žobraní...
Všetko dokopy približuje stratený obraz mesta. Zachoval sa v spomienkach pamätníkov, ktorí sa snažia ukázať každému, že TAKÁ BOLA BRATISLAVA.

Príbehy o zvieratkách pre čitateľov od 7 rokov.

Kniha je dílem Mistrova žáka, který pět let pobýval v ašrámu po jeho boku. Osho je zde líčen z několika pohledů svých současníků a blízkých. Autor se snaží vyvracet nepravdivé domněnky a vypátrat okolnosti Mistrovy záhadné vraždy. Zkoumá aspekty jeho osobnosti od dob mládí a v jeho zvláštním chování nachází šokující smysl. Osho a jeho život je souhrnem toho nejdivočejšího, nejvlivnějšího a rozhodně nejrozsáhlejšího učení, které na dnešní spirituální scéně najdeme.

Anglické slovo henge (čítaj hendž) znamená kruhovú stavbu, megalitický monument určený na rituálne účely, spojený s uctievaním Slnka najmä počas dní slnovratov. Medzi najznámejšie takéto objekty patrí záhadný anglický Stonehenge, ku ktorému dosiaľ prúdia davy turistov a vyznávačov starých pohanských kultov.
Sam Christer však nerieši záhadu tejto stavby, ale jeho vernej podzemnej kópie, ktorá je posvätným miesto fanatickej náboženskej sekty. Sekta vychádza z uctievania kameňov, z ktorých je postavený Stonehenge, a ešte aj v 21. storočí pokračuje v drastických rituáloch s ľudskými obeťami. Do tohto rámca vkladá autor napínavý príbeh o únose dcéry amerického viceprezidenta a o ďalších zločinoch súvisiacich s uctievačmi kameňov – učeníkmi Najsvätejších, ktorí nahrádzajú svoje občianske mená názvami súhvezdí. Dynamicky opisuje svoju „fantazijnú fikciu“, ktorá však nie je iba dramatickým čítaním založeným na kódoch, symboloch a archeoastronómii, ale je aj obrazom britských bezpečnostných zložiek –tajomné spoločenstvo má totiž svojich členov aj v policajnom aparáte, armáde a v spoločenskom živote, čo sťažuje vyšetrovanie. Autorov strohý štýl nenásilne vťahuje čitateľa do deja a drží ho v napätí až do konca knihy.

Z anglického originálu The Stonehenge Legacy (Sphere, London 2011) preložil Jozef Kot.