Nemoci pankreatu patrí v soucasné dobe mezi choroby, kde technický pokrok prinesl výrazné pokroky ve znalostech, pokud jde o patomorfologii, etiologii a patogenezi, diagnostiku i terapii onemocnení, avšak presto nemoci pankreatu jsou stále zahaleny radou tajemství. Chronická pankreatitida je navíc z jedním z mozných rizikových faktoru vzniku karcinomu pankreatu. Proto všechny nové poznatky stran pankreatologie jsou neobycejne významné pri tvorbe úcelné diagnostiky a terapie osob s touto chorobou, kterou casto ješte neumíme dostatecne lécit, natoz vylécit.

V luxusně zařízeném salonním coupé mezinárodního rychlíku cestují tři pasažéři: slavný český policejní inspektor Trachta, průmyslník Meyer, který vyrábí všechno pro zahřátí (kožichy, rum, šamotové cihly), a továrník Bierhanzel, výrobce masti pro houstnutí vlasů. Ve stanici Istanbul přibude k této trojici inspektorův žák, policejní praktikant Jindřich Hlaváček, dokončující svou diplomovou práci o vlakové kriminalistice. Cesta probíhá klidně až do chvíle, kdy továrníka Bierhanzela rozbolí zub. Vlakový steward - jakýsi konduktér pro boháče - přispěchá se šlapací vrtačkou a továrník se po zákroku cítí mnohem lépe. Záhy bolest pomine úplně, neboť Bierhanzel zemře. Takto efektně otevřel Jára Cimrman svou detektivní hru "Vražda v salónním coupé", v níž zúročil své zkušenosti z policejní služby na vídeňské "čtyřce". O jeho kriminální a kriminalistické kariéře nás poučí série fundovaných přednášek, polemizujících s rakouským středoškolským profesorem E. Fiedlerem.

K mnoha smolným stránkám Cimrmanova života patřila i chudoba. V jeho divadelní kočující společnosti Lipany se projevila mimo jiné velkou fluktuací herců. Pokud šlo o odchod domluvený domluvený s dostatečným předstihem, dala se situace zvládnout. Došlo-li k němu s křikem a prásknutím dveřmi a často jen pár hodin před představením, prožil soubor i jeho principál horké chvíle. Takové zkušenosti stojí v pozadí hry Záskok. Milovníkům díla tohoto zneuznaného Čecha se dostává do rukou svědectví z této oblasti mistrova života, v níž se nejvíc naplnil jeho osud - z divadla.

Režie:Ladislav Smoljak
Předloha:Zdeněk Svěrák (divadelní hra), Ladislav Smoljak (divadelní hra) Zdeněk Svěrák (divadelní hra), Ladislav Smoljak (div… (více)
Hrají:Jan Kašpar, Zdeněk Svěrák, Bořivoj Penc, Petr Brukner, Miloň Čepelka, Marek Šimon, Genadij Rumlena, Jaroslav Weigel

Druhý díl publikace přináší hlubší pohled do tajů agility. Přináší exkurzi do světa vrcholového sportu, ale je určen i zájemcům o pokročilejší běhání a závodění se psem. Nabízí návod jak rozvinout schopnosti obou článků týmu – psovoda i psa – a poskytnout jim radost z pohybu. Stejně jako první díl je i tato kniha užitečným pomocníkem při výcviku psa a základní metodickou příručkou pro všechny zájemce o tento sport. Z kapitol uveďme např.: · Tréninkové sekvence pro pokročilé · Moderní trendy ve vedení psa · Strategie prohlídky parkuru a rozbor tratě · Tréninkový plán a ladění formy · Psychologie psa a psovoda v závodě · Práce s klikrem

Spisovatel středního věku, který přišel při leteckém neštěstí o rodinu, řeší svou bolest i tvůrčí problémy sexuálním běsněním se spolupracovnicemi.

Odvtedy, čo Arťom býva v metre na stanici VÚNCH, na povrchu bol iba raz, a aj to tajne. Po jadrovom výbuchu už totiž zem nie je pre ľudí bezpečná... Život na stanici je dobre zorganizovaný a prebieha takmer normálne, ale v sústavnom strachu – začali na ňu útočiť nebezpeční čierni mutanti. A preto sa Arťom podujme na splnenie úlohy od záhadného Lovca, aby pomohol zachrániť nielen svoju stanicu, ale celé metro.
Takto sa začína postapokalyptické putovanie celým moskovským metrom uzavretým za hermetickými bránami, kde nie je rozdiel medzi dňom a nocou a univerzálnym platidlom sú náboje. Arťom má rád príbehy a legendy o metre, spomienky pamätníkov života na povrchu, trápia ho hororové sny a občas halucinácie, celkom dobre strieľa zo samopalu, trpí strachom z otvoreného priestranstva, politiku priveľmi nesleduje, čosi čítal o antických dejinách, neje potkanie mäso a na svojej ceste nachádza a stráca priateľov, nepriateľov, nové druhy života, fanatikov, revolucionárov, raketometníkov... aj knihovníkov a cestujúcich, ale tí dvadsať rokov po jadrovej vojne vyzerajú trochu ináč. A všetko sa rozhodne tam, na povrchu – na Ostankinskej veži.
Dobrodružný filozofický sci-fi triler odhaľuje tajomstvá tunelov v moskovskom metre i ľudskej podstaty.
„Ukončite nástup, dvere sa zatvárajú...“

Ilustrovaná rozprávka.

Profesor Dolan je vynikajúci znalec histórie náboženstva a známy americký publicista, ktorý je autorom stoviek populárnych i odborných článkov i rozsiahlejších prác. Samotná kniha, ktorú predkládame čitateľovi, je svojím spôsobom unikátn špeciálneho žánru. Žiadalo by sa povedať, že je to jedinečná obrovská svetová slávnostná prehliadka. Na tejto prehliadke defilujú pred našimi očami vybrané citáty svetových - ale aj menej známych vedcov, historikov - odborníkov, filozofov, spisovateľov, ale aj teológov a náboženských kazateľov. Autor tu - na tomto materiále - dokázal dôstojnosť SAMOSTATNE mysliaceho človeka. Ku každému z citátov zaujíma svoje vlastné analytické poznámky, rozbory, ktoré vyúsťujú v ucelený názor, ktorý síce môže byť akokoľvek subjektívny, avšak jeho presvedčivosť a sila preváži na vážkach u každého mysliaceho človeka.

Povesti sú súčasťou histórie, daly by sa povedať, že sú dačo ako protohistória.

V každej povesti existuje historické jadro, ktoré sa zachovalo vďaka ústnemu podaniu. Ľud si určitú historickú skutočnosť alebo osobu opriadol dejom, ku ktorému časom pribúdali ďalši a ďalšie skutočnosti, a tie sa vôbec nemuseli viazať k danému miestu či osobe.

Dnes už z povestí často nevieme vylúpnuť ono historické jadro. Neraz však iba ony svedčia o tom, že na určitom mieste stál napríklad hrad, či iná usadlosť. Vzhľadom na to, že povesti o osobách alebo miestach nachádzajúcich sa na území našej vlasti patria neodmysliteľne ku kultúrnemu dedičstvu, často sa k nim vraciame.

V každej povesti existuje historické jadro, ktoré sa zachovalo vďaka ústnemu podaniu. Ľud si určitú historickú skutočnosť alebo osobu opriadol dejom, ku ktorému časom pribúdali ďalši a ďalšie skutočnosti, a tie sa vôbec nemuseli viazať k danému miestu...

Kniha vznikla na základě autorčina patnáctiměsíčního pobytu ve třech rodinách ve Velké Británii.

Muž ktorý tento príbeh napísal, prežil roky svojej mladosti v bratislavských uliciach, v baroch, pri kartárskych stoloch i v náručí milovaných žien. Je to muž s vlastnou morálkou i pohľadom na svet. Dôverne pozná cely v Justičnom paláci, Ružomberku, Ilave i Leopoldove. Jeho príbeh je napísaný tak pútavo, až je neuveriteľné, že ruka, ktorá tak zručne narába perom, rovnako majstrovsky narábala s pajserom, planžetou, či páčidlami.

Pokračovanie knihy Dorel Levron, v mene republiky mapuje život hlavného hrdinu po jeho prepustení z Leopoldova a jeho život na slobode začiatkom 90. rokov v BA, jeho začlenenie do podsvetia a jeho súkromný boj z pohľadu zločinca a človeka milujúceho život.

Konečne prázdniny! Lena je od šťastia úplne bez seba, že so svojou najlepšou priateľkou Lilli a jedinečnou tetou Pi pôjde na dva týždne k Severnému moru. Jej čarovný zápisník, ktorý dokáže plniť priania, pravdaže, nemôže chýbať. Ibaže od chvíle, čo ho vzal do tlamy Lenin pes Goethe, už zápisník nefunguje tak, ako má. Pritom Lena potrebuje splniť toľko prianí! Má sa o to ešte vôbec pokúšať?

Chceli by ste mať čarovný prútik a splniť si všetky priania?

Rodičia tínedžerky Leny sa rozviedli a ona sa v novej škole trápi bez kamarátok. Jej jedinou oporou je pes Goethe. Lena kedysi dostala od tety zápisník a v parku náhodou nájde pero, ktoré sa k nemu vynikajúco hodí. Čoskoro zistí, že ak píše perom do zápisníka, dejú sa podivuhodné veci.
Všetko, čo napíše, sa vzápätí stane skutočnosťou! Iba vlastné želania si nemôže splniť. Je to vôbec možné? A čo sa stane, keď jej skvelý zápisník niekto ukradne?

Autor Jan Dostal podává v knize poněkud jiný pohled na dějiny hudby. Především hledá červenou nit spojující jednotlivé epochy vývoje hudby. Ukazuje, jak hudba jako původně dar nebes a bohů zvolna sestupuje na zemi a stává se veskrze lidskou záležitostí. Vše dokumentuje řadou hudebních ukázek z jednotlivých epoch a od jednotlivých komponistů. V závěru se zamýšlí nad dalšími perspektivami vývoje hudby a možnostmi jejího využití v pedagogice, liturgii atd. – k lidskému vzdělání i povznesení.

Tragický zlom v osudu autora, který tak úspěšně vstoupil na literární dráhu - jeho zatčení pro účast v revolučním kroužku, odsouzení k smrti a po udělení milosti uvěznění na Sibiři -, byl sice přerušením jeho tvůrčí činnosti, zato mu však dal nahlédnout do takových nepřístupných zákoutí života, že kniha, kterou z této zkušenosti vytěžil, se stala mezníkem v literatuře vůbec. Vstoupili s ní totiž do literatury zcela jiní hrdinové, než jací ji zabydlovali dosud. Prostí lidé, ať už zločinci nebo carským režimem za zločince označení, kteří defilují v tomto líčení `trestancova roku`, jsou vyhraněnými prototypy charakterů i představiteli různých společenských vrstev. Proto skládají svými osudy obraz poměrů mnohem širší, než by se zdálo. Vnesli totiž s sebou do bran věznice všechny své minulé starosti, minulá utrpení, motivaci svých `zločinů`, všechnu svou bídu, ujařmění, bezmocnost i marnou vzpouru. A vnesli tam také i drobné projevy svého lidství, které geniální umělec dovedl postihnout v mnoha dojemných i otřesných scénách, u příslušníků i té největší lidské spodiny.

Dve slávne novely klasika svetovej literatúry

Veľkosť a mnohotvárnosť tvorby, hýrivosť talentu veľkého klasika ruskej literatúry 19. storočia F. M. Dostojevského, autora slávnych románov Zločin a trest, Bratia Karamazovovci, Idiot, Biele noci, Hráč a mnohých iných, netreba slovenskému čitateľovi nijako osobitne zdôrazňovať. O týchto dielach sa zvyčajne hovorí ako o jedinečných eposoch hľadania podstatných právd o človeku. Literárny kritik Alexander Matuška o ňom povedal, že ide o zosobnenú „očistu“. Myslel tým celú tvorbu F. M. Dostojevského, zo všetkých podzemí i výšav, lebo každá, aj tá najnepatrnejšia jeho postava „v citovom a myšlienkovom tranze búcha na brány večnosti“.
Dostojevského kratšie prozaické útvary ostávajú neprávom tak trochu v tieni Dostojevského veľkých románov. Týka sa to najmä novely Zápisky z podzemia z roku 1864, ktorú mnohí považujú za azda najproblematickejší spisovateľov výtvor. No práve táto myšlienkovo trýznivá próza patrí medzi významovo najsilnejšie diela ruského klasika a čitateľovi poskytuje jeden z možných kľúčov do zložitostí Dostojevského génia.
Poviedka Zlý žart (1862) nie je veľmi epická, lenže koľko nemilosrdných zostupov do „podzemia v duši“ sa v nej odohrá! Nakoniec obe diela, publikované v tejto knihe, jednotnou umeleckou kadenciou sprítomňujú platnosť princípu: že niet závažných drobností v architektonicky skĺbenom diele a že každý jeho epický nerv charakterizuje a zastupuje celok veľkosti.

Hlavnou postavou románu je chudobný petrohradský študent Rodion Raskoľnikov. Bol veľmi nadaný, v odbornom časopise mu vyšiel článok, v ktorom obhajuje právo človeka `v záujme dobrej veci` odstrániť niekoho, kto škodí väčšej skupine ľudí. Keďže je veľmi chudobný hrozí mu, že pre nedostatok peňazí bude musieť prerušiť štúdium. Kvôli sebe i svojej sestre, ktorú matka núti vydať sa za bohatého, ale nemorálneho muža, sa rozhodne zabiť starú úžerníčku, ktorá zdierala mnoho chudobných ľudí (peniaze od nej si požičiaval i Raskoľnikov). Svoj čin chladnokrvne naplánuje a je presvedčený, že robí dobrú vec, lebo táto žena bola zlom. Svedkom tejto vraždy sa ale nechtiac stala i sestra úžerníčky, a tak Raskoľnikov zabije aj ju. Napriek hroznému činu, ktorý spáchal, spočiatku nemá žiadne výčitky svedomia, `Nezabil som človeka, ale princíp!`. Postupne ho ale začnú prenasledovať vidiny, strach a výčitky svedomia. So svojím trápením sa zdôverí svojej priateľke Soni, ktorá ho presvedčí aby sa priznal a prijal trest – lebo inak sa výčitiek svedomia nezbaví. Po zložitom vnútornom zápase sa Raskoľnikov napokon prizná. Je odsúdený na nútené práce na Sibíri, kam s ním odchádza aj Soňa.

Až prijatie trestu znamená pre Raskoľnikova vykúpenie.

Podstata této novely je postavena na značně vykonstruované zápletce s dobromyslným plukovníkem ve výslužbě Jegorem Iljičem Rostaněvem, jež je citově vydírán jak svou matkou tak družinou značně vzdálených příbuzných a zejména někdejším šaškem generála Krachotkina, druhého to manžela plukovníkovy matky, Fomou Fomičem Opiskinem, jež ještě před smrtí svého tyrana získal nad plukovníkovou matkou zcela neomezený vliv jako životem vláčený intelektuál, vědec a spisovatel. Svou moc poté kombinací vydírání a zastrašování rozšířil i na samého plukovníka tak, že ač svým vztahem k rodině příživník, stal se zcela neomezeným pánem, jež řídil jak plukovníkovo hospodářství, tak vnitřní chod rodiny.
zdroj: databazeknih.cz