Mozaika cestovních deníků tří Vandráků, kteří jezdí na motorkách po Střední Americe, točí o tom dokument a plní si sen. Potkávají lidi, přírodu, místní kulturu a taky sami sebe. Občas se dotýkají asfaltu a občas historie, občas pijí, koukají do ohně, smějí se, štěkají se a žasnou. Často po cestě kladou otázky ostatním lidem a někdy klade cesta otázky jim. Jet podle navigace, nebo intuice? Drze, nebo bezpečně? Společně, nebo sám? A odpověď? Sí, vole!

77 zeměpisných, historických, kulturních, přírodopisných... zajímavosti z Mexika.

Kniha vypráví o těžkých podmínkách partyzánského života v Nikaragui a o zrání sandinovské revoluce od studentských pouličních revolt po všelidový partyzánský boj.

Nejznámější román americké autorky z roku 1927 se odehrává v polovině minulého století v oblasti Nového Mexika, kam přijíždí nový vikář Jean Latour, a trvá mu celý rok, než se dostane na své působiště. Důležitou roli v díle hraje krajina, pustá a liduprázdná, kterou spisovatelka líčí s důvěrnou znalostí, a dále chudí Mexičané, Indiáni a mestici, kteří jí přizpůsobují svůj život.

Román z Mexika.

Historický román z pohnutých dejín Mexika. V centre príbehu stojí Maximilián I. Habsburský s manželkou Šarlotou a mexický prezident Benito Juárez.
Román na základě historické literatury a pramenů zachycuje aktivitu Charloty Marie Amélie, manželky rakouského arcivévody Maxmiliána a od r. 1864, když byl Maxmilián na popud Napoleona III. jmenován mexickým císařem, císařovny mexické v dramatu mexického císařství, kdy Charlota v době nepříznivého vojenského obratu jede vyjednávat do Paříže a do Říma, zatímco její manžel je po vítězství Juárézově r. 1867 zastřelen. Román s řadou historických postav, o němž autor říká, že se vněm snažil vyhnout dobrodružným hypotézám.

Napolo román, napolo cestopisná reportáž. Táto forma umožňuje autorovi na nevšedne napínavom osude mladého Indiána Manuel Gallarda, usilujúceho sa proti vôli boháčov založiť „ejido" roľnícke výrobné družstvo zbedačených bezzemkov a získať preň vodu, opísať sociálne a politické protiklady dnešného Mexika, zovretého kliešťami hospodárskej politiky USA. Najmä výstižne je opísaný štrajk taxikárov, ktorý chcú úrady zlomiť „šetrnými" policajnými metódami. Dielo nie je opisom prírodných krás exotickej krajiny kaktusov a Indiánov s vlajúcimi perami, ale je v ňom zachytená tvár Mexika, skrivená bolesťou a vzdorom.

Námětem je boj indiánských zemědělských dělníků kterési vesnice v Mexiku našich dnů o povolení k založení ejida, t. j. formy zemědělského družstva. Pro tamní bezzemky je ejido jedinou možnosti obživy, neboť při vyprahlosti mexické půdy odčerpávají boháči všechnu vláhu do svých zahrad a plantáží. Autor zná situaci z vlastního pobytu v Mexiku a v románu zachytil celý řetěz překážek, kterými musila skupina indiánských zemědělců projít při vyjednávání s protilidovými vládními orgány.

Čtenářsky náročná románová prvotina čelného dnes mexického spisovatele a veřejného pracovníka (nar. 1929). V pestře se prolínajících záběrech a příbězích početné galerie postav kreslí obraz mexického života za posledních padesát let. Kriticky zkoumá, jak jej ovlivnila a podnes se v něm projevuje velká, deset let trvající revoluce z roku 1910.

Historischer Roman.

There are many ways to die in the Sierra Madre, a notorious nine-hundred-mile mountain range in northern Mexico where AK-47s are fetish objects, the law is almost non-existent and power lies in the hands of brutal drug mafias. Thousands of tons of opium and marijuana are produced there every year. Richard Grant thought it would be a good idea to travel the length of the Sierra Madre and write a book about it.

He was warned before he left that he would be killed. But driven by what he calls an unfortunate fascination for this mysterious region, Grant sets off anyway. In a remarkable piece of investigative writing, he evokes a sinister, surreal landscape of lonely mesas, canyons sometimes deeper than the Grand Canyon, hostile villages and an outlaw culture where homicide is the most common cause of death and grandmothers sell cocaine. Finally his luck runs out and he finds himself fleeing for his life, pursued by men who would murder a stranger in their territory to please the trigger finger .

Halliburtonov cestopis z Latinskej Ameriky - Mexiko, Panama, Diabolské ostrovy, Argentína....

Světa znalý a kultivovaný spisovatel a kreslíř zachycuje své dojmy a zážitky z cesty po Jižní a Střední Americe. Jeho bystrému a zvídavému zraku neuniklo nic zajímavého anebo poučného ze života milionářů i chudiny, staré kultury i jejích nejmodernějších výstřelků, velkých měst i pralesů a setkání s lidmi ducha i peněz.

Posledný Azték - alebo chvála archeológii. Kapitoly z dejín Mexika.

dejiny stredoamerických indiánov

Guessadilla, burritos, tacos, salsy a margharita. Spousta papriček, kukuřičných tortill, avokáda a fazole na tisíce způsobů. To vše je součástí bohaté a chuťově rozmanité mexické kuchyně. Staňte se jejími mistry a okouzlete rodinu a přátele jídly, za něž by se nemuseli stydět ani kuchaři ve věhlasných mexických bistrech. Klasické recepty uzpůsobené evropským podmínkám vás krok po kroku povedou k perfektním výsledkům a díky barevným fotografiím budete přesně vědět, jak má výsledek vašeho snažení vypadat.

Séria: Historické mapy (11), (12).

Sprievodca XIII. MS vo futbale v Mexiku.

"Mexiko je obrovské svou rozlohou, je plné protikladů a zároveň fascinující. Země tří velkých kultur, která stojí ne za jednu, nýbrž za několik cest.
Nálezy z mystického dávnověku Mexika: ten, kdo sestoupí do metra, tak jako činí denně sta tisíce Mexičanů, pozná nejen nejlevnější a nejrychlejší dopravní prostředek v Mexico City, ale setká se i se svědky indiánské minulosti města. Při stavbě dráhy byly v 60. letech objeveny nálezy z aztéckého období, které jsou dnes vystaveny ve stanici metra. Jsou charakteristickým příkladem nejen citlivosti zodpovědných osob, nýbrž i barometrem kulturního vědomí mexické společnosti. „Pohled vpřed“ dorůstajícího průmyslového národa je velmi úzce svázán s „pohledem zpět“ ke kořenům vlastních dějin.
V dubnu 1519 připlul Hernán Cortés do Veracruzu, potopil všechny lodě, aby žádný muž z jeho posádky nemohl pomyslet na návrat ani na útěk, a odstartoval největší dobyvatelské tažení v dějinách lidstva. Během španělského koloniálního panství, trvajícího 300 let, se na troskách indiánských pyramid a chrámů stavěla města, paláce, kláštery a katedrály. Přes násilnou vlnu ničení však nemohla být vyhlazena indiánská duše. Mexický národ vyrostl společně ze Španělů i indiánů.
Tak se ani stovky let po střetu dvou světů nevytratila minulost. Abyste Mexiku porozuměli, musíte poznat jeho indiánský původ. Ten vám bude stále v patách, ať už při extatických oslavách nebo ve hře barev na šátku. I samotná Panna Maria má v Mexiku hnědou kůži a sedává na trůnu starého indiánského boha Tonantzina, do katolické bohoslužby se pletou staré mayské a aztécké rituály.
Mexiko, země mezi Tichým oceánem a Mexickým zálivem, je jedním z fascinujících turistických cílů. V průvodcích je Mexiko inzerováno jako „cestovatelská země superlativů“. A ačkoliv přehánění a dokreslování patří k nástrojům reklamy, v charakteristice Mexika se zřídka jedná o podvod. Země totiž opravdu oplývá oněmi tyrkysově třpytivými zátokami a příslovečnými bílými plážemi a jeho archeologická naleziště a pyramidy vyzařují tajemnou zvláštnost, která umožní Mexiku předvést se v téměř neskutečné kráse, zvlášť když padá soumrak a nad vámi krouží exotičtí ptáci. V koloniálních městech středního Mexika narazíte i na nádherné paláce a strhující živoucí folklor.
Kultura s přírodou soupeří o první místo návštěvnické přízně. Marně. Protože kdo může říci, co je nádhernější: tisícileté pyramidy a chrámy, množství barokních kostelů a paláců nebo velkolepá krása zasněžených sopek a rozervaných kaňonů?"

historický román z čias dobývania Mexika