Románová biografie anglického, v Americe zakotvivšího a Výborem pro neamerickou činnost odsouzeného spisovatele. Formou fiktivního deníku Kolumbova indiánského sluhy kreslí obraz dobývání Antil Španěly, odlišný od obvyklých tím, že je pojat z hlediska dobývaných a ne dobyvatelů. Proto tím jasněji ukazuje pravou, násilnickou a krví nevinných obětí potřísněnou tvář vychvalovaného civilizačního poslání mezi domorodci.

Najúspešnejší film roku 1990 ako román.

V príbehoch indiánskeho chlapca Malého stroma, jeho dedka a babičky objavíme nielen ich zaujímavý pohľad na svet, ich reálie a ich život, ale hlavne seba samých. Nesmierne dobrá kniha pre dospelých, ktorú môžu čítať ešte ako deti.

Z dějin severoamerické archeologie - tajemství předkolumbovských Indiánů. Ve své poslední knize se autor vydává po stopách severoamerických prehistorických indiánských kultur a vykresluje působivý obraz života dávných předků kmene Delavarů, Huronů, Irokezů, Apačů, Navajů a dalších kmenů. Nezachycuje pouze život a kulturu nejstarších obyvatel Severní Ameriky, ale ukazuje i vývoj vědy, která se jejich studiem zabývá, a seznamuje také se způsobem práce amerických archeologů.

Najstaršie dejiny severoamerického kontinentu. Záhada pôvodu indiánov.

Do indiánskej rezervácie neďaleko kanadských hraníc sa sťahuje mladá Američanka, lekárka Isabel McLainová. Po niekoľkých týždňoch jej pôsobenia na miestnej klinike ochorejú traja príslušníci kmeňa Čiernonožcov na čudnú chorobu, na ktorú, napriek lekárskej starostlivosti, zomrú. Farmaceutická spoločnosť Ivv ponúka účinnú vakcínu proti vírusu, ktorý ochorenie spôsobuje. Treba ju však najprv vyskúšať na miestnom obyvateľstve. Zatiaľ čo v rezervácii Čiernonožcov prebiehajú pod vedením doktorky McLainovej prípravy na klinické texty, v kanadskom Vancouveri sa majitelia ťažobnej spoločnosti WTI rozhodli začať v rezervácii s prieskumnými vrtmi. Na čele tých, ktorí sa pokušajú zabrániť ťažiarom v činnosti, stojí mladý právnik indiánskeho pôvodu Monty Štyri Medvede. V tej chvíli netuší, že mladá lekárka, ku ktorej pociťuje od prvého stretnutia nepriateľstvo, a finančné záujmy ropnej spoločnosti zmenia onedlho jeho život.

Dej románu Posledný Mohykán sa odohráva v čase, keď Francúzi a Angličania bojovali o kanadské a americké kolónie. V priebehu týchto bojov sa Francúzi často spájali s Indiánmi. Výsledky takýchto aliancií boli nepredvídateľné a často aj tragické. Dôležitú úlohu v románe hrá príroda a náboženstvo. Je to zároveň historický príbeh, dobrodružný román i romantická epizóda. Popis Unkasa ako posledného Mohykána symbolizuje blížiaci sa zánik indiánskej kultúry pod náporom európskej civilizácie, ktorý vyvrcholil za éry prezidenta Andrewa Jacksona v tridsiatych rokoch 19. storočia. V poslednom románe z pentalógie o Koženej pančuche, Préria, hlavný hrdina Natty Bumppo je už v pokročilom veku. Utiahol sa pred nastupujúcou civilizáciou do kraja prérií so starým psom a trávi čas lovením do pascí, lebo už nevládze poľovať. Zapletie sa do konfliktu medzi rodinou usadlíkov, Indiánmi a vojakom, ktorý hľadá svoju unesenú ženu. Román je koncipovaný ako záverečné dejstvo veľkej drámy a oplýva Cooperovou symbolikou. Dej sa odohráva v bezútešnej, pustej krajine, podfarbenej jesenným nádychom. Tón deja určujú hodnoty Cooperovho mýtu o počiatkoch Ameriky – sloboda a úcta k prírode.

Dej je situovaný do rezervácie indiánskeho kmeňa Chippewa v Severnej Dakote. Tu stiesnení na neúrodnej pôde žijú potomci pôvodných obyvateľov severoamerického kontinentu, kde ich život charakterizuje nedôstojná folkloristická pompéznosť a súčasná beznádej, bieda a alkohol. Aj osud príslušníkov dvoch rodín ako predstaviteľov hlavných hrdinov románu je prepletený vzájomnou láskou a nenávisťou.

Etnografický cestopis českého cestovatele Alberto Vojtěcha Friče. Jsou v něm shrnuty poznatky o životě indiánských kmenů, žijících na území jihoamerických států Paraquaye, Argentiny, Bolivie a Brasilie, s nimiž se Frič setkal na svých četných cestách po Jižní Americe v letech 1901-1912 a jejichž zvyky, jazyk a kulturu studoval.

Napolo román, napolo cestopisná reportáž. Táto forma umožňuje autorovi na nevšedne napínavom osude mladého Indiána Manuel Gallarda, usilujúceho sa proti vôli boháčov založiť „ejido` roľnícke výrobné družstvo zbedačených bezzemkov a získať preň vodu, opísať sociálne a politické protiklady dnešného Mexika, zovretého kliešťami hospodárskej politiky USA. Najmä výstižne je opísaný štrajk taxikárov, ktorý chcú úrady zlomiť „šetrnými` policajnými metódami. Dielo nie je opisom prírodných krás exotickej krajiny kaktusov a Indiánov s vlajúcimi perami, ale je v ňom zachytená tvár Mexika, skrivená bolesťou a vzdorom.

Námětem je boj indiánských zemědělských dělníků kterési vesnice v Mexiku našich dnů o povolení k založení ejida, t. j. formy zemědělského družstva. Pro tamní bezzemky je ejido jedinou možnosti obživy, neboť při vyprahlosti mexické půdy odčerpávají boháči všechnu vláhu do svých zahrad a plantáží. Autor zná situaci z vlastního pobytu v Mexiku a v románu zachytil celý řetěz překážek, kterými musila skupina indiánských zemědělců projít při vyjednávání s protilidovými vládními orgány.

dejiny stredoamerických indiánov

Na otřesných osudech mladé indiánské dívky, která je prodána do otroctví a zde prochází nekonečným řetězem utrpení od svých bohatých pánů, podává bolivijský spisovatel obraz soudobého prostředí a života jihoamerických Indiánů.V nesnesitelných strastech podnítí dívka spoluobčany ke vzpouře a je pak i s ostatními odsouzena k smrti. Našemu čtenáři bude připadat líčení dnešního života Indiánů v Jižní Americe téměř neuvěřitelné...

Román o peruánské říši Inků líčí osudy smyšlené výpravy Španělů, kteří se vydají přes moře za zlatem, upadnou do zajetí, načež oba vůdcové výpravy, uctívaní Indiány jako nadpřirozené bytosti, se stanou svědky nádhery a vyspělosti peruánské civilizace a účastní se války dvou soupeřících Inků. Děj poskytuje autorovi příležitost, aby seznámil čtenáře s výsledky historického výzkumu o společenském zřízení a kultuře peruánských Indiánů.

Rozľahlý amazonský prales obývaný nebezpečnými indiánskymi kmeňmi ukrýva tajomstvo, ku ktorému smeruje niekoľko dobrodruhov...

Winnetou - Old Shatterhand... dobrodružná klasika

Román ze života severoamerických Indiánů v době, kdy bílí obyvatelé létají letadlem a přivolávají pomoc rádiem. Vypráví o dívce z kmene Medvědích Indiánů, kterou chce její kmen zahubit, protože mu podle kouzelníkových slov přináší prokletí a která v kritické situaci, kdy v kmenu řádí zákeřná nemoc, přivádí pomoc bílých a prožívá citové okouzlení k bílému zachránci.

Tommy Orange ve svém debutovém románu Tam tam líčí životy původních obyvatel Ameriky. Proplétající se nitky jejich osudů směřují do Oaklandu, kde se má vbrzku konat tradiční slavnost powwow. Kniha psaná moderním jazykem rozbíjí idealizovanou představu poklidného života v indiánských rezervacích. Autor nám místo toho představuje výrazné individuality, městské indiány 21. století, rozkročené mezi snahou udržovat tradice a moderním životním stylem.

Dobrodružný román. Tragický príbeh hrdého kmeňa Komančov a belošky Cyntie, siroty, ktorá vyrastala medzi Indiánmi, osvojila si ich spôsob života a bola šťastná, až kým nestretla znovu belochov.

Poznáte Littla Foxa, posledného náčelníka svojho rodu? Nie je druhom Winnetoua, ale indiánskym chlapcom, ktorý pozná civilizovaný svet, cestuje lietadlom a má úspory v banke. Hoci sa snaží poctivo pracovať, bieli muži sa mu iba vysmievajú, lebo spolu s nimi nechce piť. A tak radšej odíde do ďalekých hôr Aljašky, aby tu našiel skutočné šťastie ako spoločník trapera Freda.

Uprostred spanilej prírody je sám sebe náčelníkom, musí sa spoliehať na vlastné schopnosti, ak chce prežiť a niečo dokázať. Od trapera Freda sa naučí nielen klásť pasce a loviť zver, ale najmä to, že v divočine je najdôležitejšie zostať človekom s dobrým srdcom.

Little Foxa chráni na hrudi náčelnícka reťaz, keď odoláva snehovej búrke, medvedím pazúrom či zákernému zločincovi. A ani v tých najväčších okamihoch samoty nezostáva celkom opustený: verne ho stráži priateľ a pomocník - múdry Ezau, ktorý vedie ten najkrajší psí záprah na Aljaške.