Fejtóny Jana Nerudy.

Poviedky majú svoj pôvab i v tom, že v nich Neruda zachytil svoje spomienky na detstvo, na študentské časy, na priateľov, na revolúciu r. 1848, na rodičov, na mnohých blízkych a známych - a ďalej v tom, že veľmi živo charakterizoval typy remeselníkov, domáce panie a slečinky, slúžky, že postavil do protikladu pomätené typy a zdravé ľudové charaktery, a to vo všetkých možných okolnostiach, smiešnych i vážnych a niekedy i tragických.

Patnáct cestovních črt, klenotů české prozaické tvorby 19. stol. Nerudovo umění v nich předznamenává jeho vrcholné Povídky malostranské. Většinou jde o erotické motivy spojené s autorovým ironickým až sarkastickým nadhledem, který za vnějším povrchem odhaluje klam a šalbu.

Studie krátké a kratší se jako kniha řadí k fejetonům. Fejeton je specifický publicistický žánr, který je často používán v tisku a to jako protějšek k hlavním článkům. Objevuje se také v knižní podobě, je napsán lehkým slohem, mnohdy komentuje probíhající situaci a to často satiricky a ironicky. Často se objevuje nadsázka, sarkasmus. I zde Jan Neruda všechny tyto prvky využil, v knize popisuje například pražskou periferii, především tedy její život. Rovněž se zabývá například také životem v Austrálii, tehdejšími lidmi, kteří žijí na okraji společnosti. Kniha byla poprvé vydána roku 1876.

Výbor, určený účastníkům Fučíkova odznaku, má nejen charakterisovat celé básníkovo dílo, ale má být i jakýmsi úvodem k další četbě Jana Nerudy. V 1. odd. - Básně - jsou shrnuty ukázky ze všech Nerudových básnických sbírek,odd.2.-Povídky - tvoří tři arabesky (Byl darebákem, Josef Harfenista, Franc) a nejznámější povídky malostranské (Přivedla žebráka na mizinu, Hastrman, Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku, Svatováclavské mše), v odd. 3.,nazvaném Psáno pro noviny, jsou ukázky z N. feuilletonů (1. ze vzpomínek, 2. Z "Obrázků policejnich", 3. z cest, 4. z feuilletonů - obs. též slavný feuill. Máj 1890).

Příběh o tom, jak je důležité být sám sebou a jak vám tvořivost a fantazie pomohou k odvaze. Když se klučina jménem Bulík přestěhuje do uličky Dělová, rychle se dává do party s Lízou, šikovným děvčetem ze sousedství, a dobromyslným, byť značně podivínským vynálezcem doktorem Proktorem. Doposud zneuznaný vědátor vynalezl prdicí prášek a zprvu nepříliš použitelná věc se ukazuje jako ten nejbáječnější vynález na světě. Bulík a Líza vymyslí s důvtipem sobě vlastním úžasný plán – prášek nemusí jen obveselovat děti a dospělé, kdyby totiž doktor Proktor zapracoval na mnohem silnější verzi, mohli by supersilný prášek prodat NASA, Národnímu úřadu pro letectví a kosmonautiku, který by ho dokázal využít k počinům důležitým pro celé lidstvo. Jenomže trojlístku hrdinů se nečekaně staví do cesty nemilosrdní padouchové – pan Trán a jeho synové Truls a Trym. Jejich zlovolným přičiněním se Bulík, Líza i doktor Proktor ocitají ve víru celé řady nebezpečných situací, kdy jim jde doslova o krk. Kdoví, jestli by nakonec bylo učiněno spravedlnosti za dost nebýt doktorovy, Bulíkovy a Lízny statečnosti, vynalézavost a kamarádské soudržnosti.

Román - predloha úspešného seriálu o talianskej Mafii.

satirické poviedky tureckého autora

Psychologický román mladé italské autorky líčí osudy svobodné matky, která při své vrozené pasivitě hledá vyrovnání v citovém životě i v základních prožitcích lidského štěstí. Děj se odehrává v současnosti.

Poviedka z roku 1914.

Románový životopis sv. Dominika.

Příběh manželské dvojice, kterou sice rozvede rozdílnost povah, ale jež i při naprostém vnitřním odcizení zůstává i nadál spojena existencí dětí. Nakonec se opět k sobě přiblíží nad rakví dcery, zemřelé na zhoubnou chorobu.

Román je třetí částí Nexöovy trilogie o vývoji dánského dělnického hnutí (Pelle dobyvatel, Ditta, dcera člověka), zahrnuje období od začátku první světové války do Velké říjnové revoluce r. 1917 a v jeho hrdinovi - spisovateli Mortenovi - zobrazil autor mnoho svých vlastních povahových rysů a zážitků z onoho období.

Román je o spútanom indivíduu, ktoré sa márne usiluje oslobodiť od svojich pút, lebo zlé vlastnosti otcove prechodia na syna, a hoci syn rozoznáva zlé od dobrého, rúti sa do nevyhnuteľnej skazy...

Román ze současnosti o šestatřicetiletém bývalém rockerovi, dnes úspěšném podnikateli.

Román o vztahu muže a ženy při jejich zájezdu do Bratislavy.

Humorný román z divadelního prostředí o tom, že i druhořadí herci občas dostanou svou šanci. Zatímco krásný a talentovaný Josh Harper, later ego lorda Byrona, kterého hraje, jde z role do role a chystá se na kariéru v Hollywoodu, jeho kolega Stephen McQueen s nešťastným jménem mnohem slavnějšího, již zesnulého hollywoodského kolegy je odborníkem na mrtvoly v televizních seriálech, a navíc zaskakuje za Joshe ve hře o Byronovi. Akorát že záskok za supermana kypícího zdravm nikdy není potřeba - dokud se na něj neusměje štěstí. A nejde tu jen o záskok divadelní, ale i postelový...

Příběh britského válečného zpravodaje a bosenského děvčátka.

Kniha ukazuje výstavbu a růst Rudé armády v době občanské války na podkladě dosud málo známých událostí, které se odehrávaly na ruském Severu. Především pak ukazuje úlohu amerických imperialistů při rozpoutání intervence a kontrarevolučního boje proti mladé sovětské republice. Na příběhu zprvu dobrovolnické a později pravidelné krasnoarmějské jednotky komisaře Frolova autor líčí, jak bolševická "železná obrana" pod Leninovým a Stalinovým vedením odrážela skrytou i otevřenou imperialistickou intervenci (činnost kontrarevolucionářů všech odstínů od carských generálů, velkokapitalistů, přes kozácké atamany, kadety až po esersko-menševické a trockistické bandy, a boj s intervenčními výsadkami na Dálném Východě a na jihu země). Autorovým hlavním úmyslem je odhalit skutečný profil a metody nepřátel Rudé armády a ukázat, že Churchillovi Angličané, kteří hráli prim v intervenci na Severu stejně jako v jiných částech země, byli ve skutečnosti podřízeni válečným zbohatlíkům USA.

Zbierka poviedok slovenského autora...