Zbierka noviel a poviedok.

Výber z Maupassantovho diela - Pierre a Jean a iné....

Dějovou osu románu tvoří vyprávění starce, kterému se v posledních okamžicích jeho života vybavují ve vzpomínkách jeho dětství a mládí, všechno, co kdysi prožil. A toto vyprávění jako celek tvoří obraz života jednoho rodu, kde vztahy mezi jednotlivými jeho členy i všechny jejich činy byly určovány touhou po penězích a vzájemnou nenávistí.
zdroj: databazeknih.cz

Životopis P.B. Brontëa, bratra trojice slavných anglických spisovatelek, nadaného romantického rozervance typu našeho K.H. Máchy, jenž se pro chorobu a řadu životních okolností nedovedl prosadit, ať již jako malíř, básník či prozaik, a přesto, jak se soudí, byl ze sourozenců nejnadanější a měl vliv na literární začátky svých sester. Známá anglická spisovatelka se zde na základě autentických záznamů a ověřených informací pokouší o taktní pochopení a umělecké vcítění do příběhu, o který se zajímá i literární věda. Autor doslovu označuje knihu za vynikající dílo, `krásný lidský dokument o jednom z tak mnohých, ’kteří klesli uprostřed cesty’`.

román

Životopisný román o Byronovi.

Životopisný román o Byronovi.

Život francouzské romantické spisovatelky 19. stol., nekonvenční ženy velkých vášní a velkých přátelství s význačnými umělci a osobnostmi své doby, je sám o sobě románem. Autor její biografie prostudoval nové, dosud neznámé materiály a na základě jejích dopisů, citátů z deníků a pamětí podává pravdivý, nic neskrývající obraz jejího života. Líči šťastné dětství na zámku Nohant, které trvale poznamenalo její tvorbu, vypráví o bouřlivém životě zralé ženy i jejím moudrém a vyrovnaném stáří. Vrací Sandové její neprávem zapomenuté místo v dějinách literatury, neboť tato `velká žena` a velká idealistka `byla hlasem žen v době, kdy žena mlčela`.

V díle život Benjamina Disraeliho přikročil spisovatel k Disraelimu nikoli jen jako k velkému anglickému politikovi, nýbrž jako k velkému, podivuhodnému herci a kouzelníku života. Nemá se zprvu k tomu, aby na svém hrdinovi něco idealisoval nebo retušoval, židovský mladík kromě promyšlené cesty za vysokým cílem nemá téměř žádné jiné životni ctnosti. Je zženštilý, chvástavý, směšný, pracuje rád sám na sobě jako na nějakém uměleckém díle. Ale portrét Disraeliho se pak víc a víc pročišťuje. Neuvěřitelné podivné manželství, do kterého Disraeli vstupuje jako do ráje věčného zbožňování, dostává rysy velebné monumentálnosti. Státník zvolna stárne a pomalu odkládá vzrušené, ctižádostivé masky svého mládí. Jeho přátelství s královnou Viktorií má sentimentální jímavost. V postoji opravdové vznešenosti končí velký malebný život, dosáhnuv nejvyšších met, žel, již ve stavu vyčerpanosti.

Ruská novela.

román

Skutočný príbeh o najbeštiálnejšom vražednom vyčíňaní v 20. storočí.

Jako ve zlém snu se ocitají Colin a Mary, bezcílně se toulající labyrintem ulic a kanálů starého přímořského města, když jednoho dne zabloudí a podlehnou kouzlu a přátelskému naléhání muže, který jim nabídne pomoc, aby je pak zavedl na cestu, z níž už není návratu. Hrůzně reálný a zároveň jakoby neskutečný příběh novely působivě kontrastuje s věcným, téměř dokumentárním rázem vyprávění o konfrontaci nevinnosti se zlem.

Anglický prozaik McEwan patrí medzi najpozoruhodnejšie zjavy v súčasnej anglickej literatúre. Slovenskému čitateľovi sa predstavuje komorným príbehom anglickej dvojice Colina a Mary, ktorí sa vyberú na dovolenku za slnkom a južným morom. Do ich príjemných a pokojných dní prinesie nečakanú zmenu náhodné zoznámenie s miestnymi manželmi, ktoré, hoci to hlavní hrdinovia netušia, je predzvesťou udalostí, tragicky poznamenávajúcich ich osud. McEwan — príslušník mladšej generácie anglickej prózy — chcel týmto románom vytvoriť istú obmenu slávnej novely Thomasa Manna Smrť v Benátkach. Inšpiráciu Mannom McEwan využil a dotvoril v duchu svojej vlastnej autorskej invencie, ktorá ponúka čitateľovi nevšedný zážitok.

Zasvěcovací novela známého anglického spisovatele a esoterika. Poutavý příběh meyrinkovského ražení s překvapivým koncem. `Celá věc by se nikdy nestala, kdyby nebylo toho snu, té noční můry.Vracel se znova a znova a byl stále týž. Skupina mužů s loveckými psy mě štvala lesem. Byl jsem si vědom toho, že jsem oblečen do podivného kostýmu, ušitého z kůže nějakého chlupatého zvířete. Na obličeji jsem měl masku, špatně se pod ní dýchalo.`

Prózy českého světoběžníka Jethro Spencera McIntoshe mají jedno společné - důvěrnou znalost filmového a divadelního zákulisí. JJV z Holywoodu je vtipný příběh o tom, jak se vysněná cesta po Evropě může rychle proměnit v tragikomický zápas o poslední zbytky vlastní důstojnosti, zatímco Herecká povídka je bezmála kunderovskou anekdotou o režisérovi, který do hlavních rolí připravované inscenace obsadí dva rivaly... Čtenářský zážitek z této knihy umocňuje i snadnost, s níž lze za postavy hlavních protagonistů dosadit konkrétní, nemálo slavná jména.

"Ženy v kolchozech, toť velká síla." (Stalin.) Uměleckým zobrazením této síly jsou kolchoznice v Medynského románě, především titulní hrdinka Marja, jež je postavena v těžkých válečných dobách do čela kolchozu, zanedbaného vinou nepoctivého předsedy, na jehož chyby sama upozorní.

Román.

Román čerpá námet z kolchozného prostredia na Ukrajine po Veľkej vlasteneckej vojne. Na príklade kolchozníkov autor ukázal, ako druhá povojnová päťročnica od základu zmenila i život ľudí, ako ich doviedla k blahobytu a ku krásnemu kultúrnemu životu.

Příběh dívky mezi frontami.
Nevypadalo to, že je autorce této knihy předurčen dlouhý život. Její dětství bylo jako noční můra. Je téměř zázrak, že přežila. Ještě větší zázrak je, že Senait dnes jde svou cestou jako sebevědomá a silná mladá žena, která se vyrovnala se svým osudem a dokáže o něm bez hořkosti vyprávět. Senait se narodila (snad) v r. 1974 v dnešní Eritreji uprostřed občanské války. Vleklá válka, ve které si Eritrea nakonec vybojovala nezávislost na Etiopii, rozdělila její rodinu a Senait se jako dcera Eritrejce a Etiopanky hned po svém narození ocitla mezi frontami. Otec byl na útěku a nechal ženu i s čerstvě narozeným dítětem na holičkách. Matka dceru pár týdnů po narození odložila. Do pěti let vyrůstala Senait v dětském domově. Pak se jednoho dne objevila žena, která se prohlásila za její matku, a vzala Senait k sobě. Jen rok žila Senait šťastným rodinným životem se sourozenci a prarodiči. Když válka začala nanovo a rodinu zasáhla nouze, svěřil otec Senait a její dvě nevlastní sestry do ochrany rebelské armády. Zde byla šestiletá Senait vycvičena dětským vojákem a prožila tu hrozné tři roky hladu, žízně, nemocí, ran a drilu. V devíti letech se Senait a jejím sestrám za pomoci jejich strýce podařilo utéct. Uprchly do Súdánu, kde žily dva roky ve strýcově domě. Po úspěšné žádosti o azyl mohla 9. ledna 1987 i se svými sestrami vycestovat do Hamburku. Ačkoliv začátky v neznámé zemi s úplně jinou kulturou nebyly jednoduché, dokázala si Senait najít svou cestu a nyní se zcela věnuje kariéře zpěvačky.