Román, umístěný do prostředí dívčího internátu, zachycuje studium, práci i zábavu budoucích zdravotních sester. Osou vyprávění je milostný příběh studentky a desátníka, rozvíjející se na pozadí občasných rozporů se strohým internátním řádem.

Autor sa vracia po piatich bestselleroch k príznačnému prostrediu svojho prvého románu a ponúka čitateľovi hlboké psychologické napätie vykresľovaním príbehu pomsty a odplaty...

Román.

Namiesto intímneho denníka sa pred nami rozvíja prúd filozofických reflexií pospájaných do celku uvoľnenou hrou asociácií a básnických metafor... Keď prijmeme Markošovu hru, budeme bohato odmenení. Pod vplyvom autorovho kúzla sa premeníme na pozorné oko, zahľadené do vnútra i navonok: Staneme sa sústredeným pozorovateľom svojho vlastného bytia. Autor totiž v liste nevypovedá v prvom rade o sebe. To, o čom píše, je človek: zložitý fenomén ľudského bytia...

Tri novely bulharského autora.

V románe V ústrety budúcnosti, plnom farbitosti, vône aj zvukov Sibíri, má kľúčové postavenie oblastný tajomník strany, u ktorého sa križujú všetky nitky cieľavedomého zápasu za nový život tohto búrlivo pulzujúceho kraja. Bohato rozvetvená fabula a nezvyčajná šírka nastolených problémov v tomto diele dávajú tušiť, že ani toto ešte nie je posledným slovom tohto spisovateľa o Sibíri, hoci aj napriek tomu už predstavuje nielen zaujímavý výsek zo života búrlivo sa rozvíjajúceho kraja, ale aj príťažlivý obraz formujúceho sa nového sovietskeho človeka.

Zbierka poviedok.

Zbierka poviedok.

Zbierka poviedok a divadelných hier.

V knihe Zlá hodina sú zaradené tri novely nositeľa Nobelovej ceny za literatúru, ktorý sa vo svete preslávil najmä úspešným románom Sto rokov samoty. Ústrednou myšlienkou všetkých troch noviel je zápas jednotlivca s pocitom samoty, ničoty a bezmocnosti. Márquezove novely sú ako celé jeho dielo svojráznym obrazom kolumbijskej spoločnosti, ktorej vývoj symbolizujú osudy Maconda na úpadku.

Dve novely Gustáva Maršalla.

Hrdinou románu soudobého anglického autora je katolický kněz a především dobrý člověk, který je přesvědčen, že lepší svět nelze stvořit kázáním, ale dohodou moudrých lidí žít lidsky. Autor provází svého hrdinu od r. 1908 až doprostřed druhé světové války, kdy hyne při leteckém bombardování. V řadě kaleidoskopických, humorně a optimisticky laděných obrázků podává pohled na tehdejší dobu a demonstruje víru v důstojnost člověka a jeho mravní hodnoty.

Dielo Karamelový smiech je druhou prozaickou výpoveďou Marty Hlušíkovej. V šestnástich poviedkach zachytáva každodenný život úsporne vtesnaný do času a priestoru, plný paradoxov a bizarných situácií, kde často nemožno viesť deliacu čiaru medzi všednosťou a výnimočnosťou.

Hrdinami Hlušíkovej poviedok sú tak muži ako aj ženy, často bizarné postavy. Autorka ponorom do ich citového sveta a spôsobu rozmýšľania vyzdvihuje na prvý pohľad pokrivenosť niektorých situácií. Niektoré z textov sa končia až dahlovsky rýchlou a drvivou pointou (Karamelový smiech, O nešťastnom Tóthovi, Mária Magdaléna z osady). Veľmi častým výstavbovým prvkom sú retrospektívne pasáže (Stratený gombík, Božie mlyny, Mačka s Margitinými očami). Mnohé z postáv sú svojrázne (žena z Monológu, Kazimír z Vnútorného hlasu). Poviedky Marty Hlušíkovej hovoria o priepustnosti medzi reálnym a nereálnym, o svete okolo nás, ktorého sa čitateľ dotýka cez detail. Utvára si cezeň pohľad na nejednoznačnosť bytia okolo nás.

Ve čtyřech příbězích jsou ilustrovány vnitřní obtíže lidí vracejících se do rodné země.
Ačkoli autor v příbězích zpracovává téma návratu ze čtyř různých pohledů, hlavním tématem je vyrovnání se s emigrací. Příběh Polynésana Tatiha, který knihu uvozuje, je poměrně samostatný, v dalších autor předkládá prostřednictvím svých hrdinů pohled na Čechy, respektive Pražany, z vnějšku, očima lidí, kteří se zde buď nenarodili, nebo zde alespoň delší čas nežili či žít nadále ani nechtějí. V jejich vnitřním, zevšeobecňujícím pohledu jsou pak lidé, kteří zde zůstali,"přečkali" zlé časy a žijí, přes všechnu svou pitoresknost, poněkud beztvaré, šedé, sobecké a všeobecně nehezké stádo, z něhož oni, výjimeční a osamělí, se samozřejmě vymezují. Nalézt cestu z ulity výlučnosti - společenské i jazykové - a vyřešit tak své životy však nejsou schopni. Autor se vypisuje z vlastního traumatu a vrací se k tématu některých svých dřívějších textů - hledání životní i jazykové identity vykořeněného člověka.

V souboru humorných povídek z prostředí jedné vesnice na Ostravsku kolem první světové války vystupuje řada komických venkovských postaviček. Vyprávění přibližuje minulost kraje a vypovídá o jeho společenských poměrech.

Beletrizovaný cestopis a zážiky novinára Alexa z ciest po Rakúsku, Švajčiarsku a Taliansku...

Druhá část trilogie sleduje putování Komenského do Přerova a do ciziny za dalším vzděláním a jeho vstup do služeb Jednoty bratrské jako učitele a kazatele. (navazuje na knihu Mladá léta Jana Amose)

Navazuje jako 3. samostatná část trilogie na kn. Mladá léta Jana Amose, vyd. r. 1957 a Do labyrintu světa, vyd. 1959 / Závěrečná část široce založené trilogie, románové kroniky pohnutého života J. Á. Komenského. Zachycuje jeho osudy zhruba v letech 1622-1657 a nekončí jeho smrtí, nýbrž - řečeno slovy autorčinými - "výhledem do nejpokojnějších a stále ještě plodných roků jeho života".

Děj čtyřiceti osmi pověstí, které se váží k různým místům na území Čech, Moravy a Slezska, se odehrává v rozličných dobách od 9. století až po 18. věk. Autorka dovedla najít pro své náměty svěží a věcný vypravěčský způsob, vněmž se dobře spojuje dobový kolorit i dějový spád. Pověsti jsou rámcově spjaty se známými historickými událostmi a osobami - např. s misijním působením Konstantina Metoděje, s křižáckými výpravami, s životem přemyslovskýchpanovníků, s vládou Karla IV. a Václava IV., s třicetiletou válkou i s panováním Josefa II.

Příběh legendy britského podsvětí...