Zbierka Jesenského poviedok - slovenská klasika.

Jesenského poviedky - slovenská klasika.
Slnečný kúpeľ
Večera
Vádium
Strašidlo
Hríby
gazdiná
Pani Rafiková
Maškarný ples

Poviedky a novely Janka Jesenského.

V době, kdy se stalo módou „bojovat proti rakovině“ i na stránkách knih, přichází Jan Jícha s úplně jiným poselstvím: v nemoci je potřeba se především smát. A příležitostí k tomu nabízí ve svém autentickém románu bohatě dost. Je to příběh o naději a uzdravení i tam, kde medicína zklame, o moci lásky uprostřed pokaženého světa a o hledání opravdové víry, která má sílu opravit skutečnost. Od té doby, kdy kniha vyšla poprvé, změnila život desítkám lidí a pobavila tisíce dalších. Její účinek spočívá v pravdivosti, příběh Šárky a Bohouše se opravdu stal a pokračuje dodnes. Sáhněte po něm a čtěte, jste-li už znaveni světem či knihami, v nichž se všechno sype a ničemu se nedá věřit. Zde se naopak nalézá Řád, před nímž se sklání i tak mocní nepřátelé, jako jsou nádorová onemocnění nebo roztroušená skleróza. Knihu Dva roky bez prázdnin napsal skutečný život a je určena všem, kdo právě po takovém životě touží.

Nestává se v současné české literatuře často, aby se v ní objevil nový humorista, navazující na to nejlepší z české humoristické prózy. Jan Jícha (* 1980) takovým objevem bezpochyby je. Jiří Suchý o něm napsal: "Stačilo, abych si vzpomněl na jeho knihu a na svůj hlasitý smích, když jsem ji četl. To slovo hlasitý je tu důležité - když jsem sám, směju se obvykle potichu. Nahlas jen když dostanu zásah přesně do středu bránice. A to se nestává často. Jan Jícha se strefil." Jan Jícha dosud vydal humoristické knihy Prevít na vysoké , Prevít v tajných službách (souhrnně Prevít na studiích), Případ zájezd a Jak se Lubošek naučil mluvit slušně, napsal ovšem i průvodce Nejlepší stop je za svítání a dvě prózy vážné: Dva roky bez prázdnin a Maturita. V Českém rozhlase četl Martin Dejdar jeho prózu pro děti Když je někdo kocour. Kniha povídek Průšvih v Lurdách patří k tomu nejlepšímu, co v současné české humoristické literatuře vzniká. Spojuje spontánní humor a jazykovou vynalézavost s vážnějším podtextem, jak je v české humoristické próze dobrou tradicí.

slovenská klasika

Súbor menších literárnych prác.

P. Jilemnický prvý raz prišiel do Sovietskeho sväzu v čase, keď sa začal prvý kolektivizačný nápor /pobudol tam od júla 1926 do augusta 1928/. Z týchto poznatkov a skúseností čerpal látku pre prostý a pravdivý román Zuniaci krok, ktorý je umeleckým zobrazením nezadržateľného a prudkým triednym bojom sprevádzaného procesu výstavby socializmu na dedine, a to českých a slovenských kolonistov v Pavlovke, ktorí sa tam prisťahovali v druhej polovici minulého storočia a žili v patriarchálnych pomeroch nerozvitého kapitalizmu.

P. Jilemnický prvý raz prišiel do Sovietskeho sväzu v čase, keď sa začal prvý kolektivizačný nápor /pobudol tam od júla 1926 do augusta 1928/. Z týchto poznatkov a skúseností čerpal látku pre prostý a pravdivý román Zuniaci krok, ktorý je umeleckým zobrazením nezadržateľného a prudkým triednym bojom sprevádzaného procesu výstavby socializmu na dedine, a to českých a slovenských kolonistov v Pavlovke, ktorí sa tam prisťahovali v druhej polovici minulého storočia a žili v patriarchálnych pomeroch nerozvitého kapitalizmu.

P. Jilemnický prvý raz prišiel do Sovietskeho sväzu v čase, keď sa začal prvý kolektivizačný nápor /pobudol tam od júla 1926 do augusta 1928/. Z týchto poznatkov a skúseností čerpal látku pre prostý a pravdivý román Zuniaci krok, ktorý je umeleckým zobrazením nezadržateľného a prudkým triednym bojom sprevádzaného procesu výstavby socializmu na dedine, a to českých a slovenských kolonistov v Pavlovke, ktorí sa tam prisťahovali v druhej polovici minulého storočia a žili v patriarchálnych pomeroch nerozvitého kapitalizmu.

První román Jilemnického z prostředí chudobných Kysúc, odkud bída vyháněla kopaničáře do ciziny. Hrdina románu Maťo Horoň, usiluje vší mocí, aby si na neúrodné půdě vybudoval hospodářství, živelní pohroma mu zničí celé dílo a téměř jej připraví o život, ale Maťo se po svém pádu nezdeptán vzchopí k dalšímu boji, jehož vítězný konec tušíme. Na rozdíl od pozdějších prací Jilemnického je tento román silně lyricky podbarven: lidské vztahy vesničanů nejsou idealisovány, ale je na nich realisticky ukázáno, jak kapitalistický systém narušuje i citový život lidí.

Román o Slovenském národním povstání se snaží v chronokogickém sledu vylíčit, jak prožívala dědinská pospolitost na horním Hronu rozhodující měsíce poslední války...

Historický román. 3.diel.

Zbierka poviedok...

Román vydaný za protektorátu, oslavujúci partiu robotníkov pracujúcich v Ríši.

Soubor povídek a črt o lidech naší doby se s ironií a humorným nadhledem zaměřuje na konfrontaci minulého s přítomným a na situace v mezních okamžicích života.

Dva životné príbehy jednej a tej istej ženy sú námetom zdanlivo na seba nenadvôzujúcich noviel popredného slovenského prozaika Jána Johanidesa. V prvej ide o kruté stretnutie ilúzií a nádejí so zásahom úradnej moci v päťdesiatych rokoch, v druhej o vzájomný boj dvoch rodín pre majetok, ktorý im vrátil štát v minulom desaťročí.

Podstata kameňolomu v jednej svojej línii nadväzuje na riešenie vnútorného konfliktu medzi svetom jedinca, jeho pravou tvárou a nutnosťou prispôsobovať sa okoliu, svetu konvencií, noriem, svetu iných, ako ich pertraktoval Johanides v Súkromí. V tejto knihe sa však nielenže plne zahlbuje do ľudskej subjektivity a najmä dezintegračných procesov ľudského ja, ale rozkladá aj literárny text.

Novela nadväzuje na autorove najlepšie prózy, kde sa predstavil ako majster s bohatým, štylisticky vytríbeným a nezameniteľným rukopisom. Rozpomínanie archivára, poznamenaného nespravodlivými obvineniami v 50. rokoch komunistickej totality a väzneného vo Valdiciach.

Dílo nalezené v literární pozůstalosti autora, soubor dopisů s očíslováním od autora.