Částečně fiktivní, částečně prožité putování moderně vzdělaného Inda na mahákumbhmélu, nejnavštěvovanější a nejslavnější hiduistickou pouť, kde hinduisté mohou jednou za šest let na soutoku Gangy a Jamuny omočit svá těla a zbavit se tak hříchů.

Poviedky anglického románopisca.

Druhý, samostatný diel románu Jányšové.

Román.

Rozprávačkou príbehu je Izabela, mladšia z dvoch dcér matky, ktorá sa po druhý raz vydala za človeka bez pevných mravných zásad. Tento muž si získa priazeň dievčiny, ona podľahne jeho čaru a nevie posúdiť hĺbku priepasti, do ktorej sa ona i rodina rúti. Je to dramatický príbeh o bezohľadnosti a nedostatku morálnych zásad mužského dravca a morálnej sily ženy, bojujúcej o záchranu rodiny aj za cenu vlastného šťastia a mnohého odriekania.

„Matka“ Folcocheová a její syn jsou spalováni vzájemnou nenávistí. Na matčiných zdeformovaných citech se přitom neblaze podepsalo nešťastné manželství s Jacquesem Rézeauem, které s ní neuzavřel z lásky, ale z chamtivosti. Román obsahuje autobiografické prvky a společně s romány La mort du petit cheval (1950, Je po všem) a Cri de la chouette (1972, Křik sovy) tvoří cyklus o Rézeauových. První autorův román a první z románů tzv. „zmijí trilogie“ (Se zmijí v hrsti, Smrt malého koně, Volání sýčka) bojuje proti tyranii rodiny, jaká se vytvořila v průběhu 19. století ve francouzské buržoazní společnosti, tj. proti rodině založené na rodových a náboženských tradicích, na majetku a z toho vyplývající téměř mocenské struktuře vztahů mezi rodiči a dětmi. Autor, člen Akademie Goncourtů, nositel Apollinairovy ceny za poezii a Velké ceny Monaka za své dosavadní dílo, je označován za jednoho z představitelů kritického realismu ve francouzském románu po roce 1945.

Psychologický román, představující podobenství o smyslu lidského bytí, rozvíjí příběh ochrnuté dvacetileté dívky, která svou omezenou pohyblivost překonává silnou vůlí a snaží se být nápomocná ostatním.

Mezi matkou Rózou a jejími třemi dcerami vznikají konflikty, které trvají celé roky. Matka od nich vyžaduje příliš, nikdy je nepochválí, zatahuje je do rozličných intrik. V pozadí všeho je navíc staré rodinné tajemství, které rodinu tíží a vyplouvá na povrch až po mnoha letech. O ostatní se postará socialismus. Rodina se rozpadá. Iris emigruje do Ameriky, Jasmína do Rakouska, nejmladší Kamila zůstane v Bratislavě. Nejmladší ze sester později tragicky zahynula. Co se vlastně stalo?

Hromový zub je prvý diel epického diela Role, v ktorom Bednár približuje osudy rodiny Sitárovcov z dediny Dubová. Závan nových čias a novej techniky do starosvetského ospanlivého dedinského života sa nestretal vždy s rovnakým prijatím. Prinášal so sebou trpkosť, nevraživosť a nedôveru. V románe spracúva autor históriu slovenskej dediny a slovenského roľníctva od roku 1913 po dvadsiate roky...

Ústrednou postavou je Ema Klaasová rozpráva o jej vzťahu k 3 mužom. 1 muž Milan Kališ – s ktorým sa spoznala v období povstania v Tichej doline. Prežila s ním najkrajšie chvíle života, ale osud k nim nebol zhovievavý – Milana zabili fašisti a táto smrť značne poznačila Emu. 2 Muž : Zolo Ballo s ktorým po vojne sa chce vrátiť do Tichej doliny, kde by mu vyrozprávala príbeh, cesta sa nerealizuje. Pohádajú sa a Ema odchádza sama. Tu stretne skupinu ľudí kde je aj 3 Muž Jožo Soláň ktorý sa neskôr stane jej mužom. Spolu pracujú na stavbe elektrárne...

Humoristický román.

Za hrsť drobných (z rozvojovej planéty Tryfé) završuje románovú trilógiu, ktorej prvé dva diely Za hrsť drobných (v kazete z Péšávaru) a Za hrsť drobných (v umelom Cézarovi). Aj v tomto románe je rozprávačom pes Flip. Ďalej rozvíja osudy rodiny Kamenickovcov, Kuzmovcov a Melušovcov, no pridáva aj informácie z rozvojovej planéty Tryfé, kde vládol ako Tryfémos Trinásty.

Zborník poviedok a básní českých autorov, členov KMEN-u.

Zbierka noviel.

Zbierka krátkych satiricko-humoristických próz Vlada Bednára.

Zbierka poviedok.

Přední estonská spisovatelka se představuje českému čtenáři poprvé svým posledním románem. Zpodobuje v něm mravní a etické problémy sovětského člověka. Pouhé dva dny trvá děj příběhu, ale ze vzpomínek hlavní hrdinky, tovární dělnice, se v retrospektivách dovídáme o jejím životě.

Kniha nie je románom, ani súborom poviedok, a nie je to ani cestopis, hoci má veľa čŕt cestopisnej prózy. Autorka nás totiž zavedie na mnohé zaujímavé miesta. Z estónskeho mestečka zaletíme cez Moskvu do nórskeho Bergenu, odtiaľ do New Yorku, Washingtonu, navštívime v Los Angeles slávny Disneyland i Maryland...

Román.

1. června 1967 odjíždí za mimořádného utajení náčelník izraelské výzvědné služby generál Jaacob do Washingtonu. Copak tam asi chce? O turistický zájezd bezpochyby nejde...