Knížky Markéty Hejné (již vyšlo Přeji Ti mnoho štěstí a Přeji Ti mnoho síly) mají jedno společné. Příjemnou formou čtenáře přenesou do jiného světa, který mu dodá právě radost, sílu a štěstí.

Román legendárního amerického spisovatele Josepha Hellera je závažným a znepokojivým dokumentem o soudobé krizi americké rodiny a společnosti vůbec, v němž autor s mistrným využitím groteskní nadsázky odhaluje chaotické nitro průměrného Američana 60. let.

Hlavným hrdinom románu je Bob Sloucum, priemerne úspešný úradník obchodnej firmy, ktorý si kladie otázku, čo sa stalo s jeho rodinou, s manželkou, s jeho snami a túžbami. Narušené medziľudské vzťahy, tápanie v začarovanom kruhu ambícií, morálnych kompromisov a spoločenských tlakov ho núti mysliet na pôvod a príčinu strácajúcich sa ideálov. Bezvýchodiskovosť situácie pri hľadaní zmyslu života je pre Boba Slocuma pri ironickom, typicky hellerovskom humore tragédiou bytia.

Voľné pokračovanie slávneho románu Hlava XXII, v ktorom autor bravúrne zachytil tragikomickú podstatu vojny. Čitateľ sa po 33 rokoch znova stretáva s postavami, ktoré medzitým zostarli, no nie vždy zmúdreli, a sleduje ich osudy v civilnom živote. Už nebojujú s Nemcami, ale s chorobami, so starobou a s koncom, so záverečnou pre všetkých. Záverečná! je šokujúcim a invenčným pohľadom na moderný svet konca 20. storočia, mrazivý opis kolapsu západného sveta a zároveň nesmierne zábavná čierna komédia, ktorá sa nepochybne radí medzi nesmrteľné americké romány.

román

Román.

Poutavé "pojednání" o býčích zápasech, vzniklé r. 1933 a považované kritikou též za deník diváka či dokumentovanou reportáž, obsahuje řadu faktografií s autorovými komentáři a slovníček výrazů užívaných při corridě. Kniha vznikla z autorova zaujetí pro tauromachii a snaží se tuto podívanou objasnit a přiblížit.

Na začiatku príbehu sa starý rybár Santiago vydáva na more po osemdesiatich siedmich dňoch bez úlovku. To ho neodradí a skúša to znovu. Tentoraz má šťastie a chytí na háčik veľkú rybu. Tá je však taká veľká, že sa nemieni vzdať bez boja, a začína sa jej súboj na život a na smrť s naším hrdinom. Ryba ťahá čln aj so starcom a on vie, že nemôže robiť nič iné, iba čakať a unaviť rybu. Starec je vyčerpaný z tohto súboja, vzdoruje prudkej sile ryby, vlastnému hladu, smädu a trápi ho aj poranená ruka, takže má všetky dôvody, aby rybu nenávidel. To sa však nestane. Ryba, takisto ako more, je pre rybára jeho bratom i sestrou, rybár sa cíti súčasťou tohto celku a nijako sa z neho nevydeľuje.
Starec napokon o rybu v súboji so žralokmi príde, ale to ho nezdrví a nerezignuje na svoj ľudský osud. Naďalej bojuje, plahočí sa a vie, že na druhý deň sa zobudí a všetko sa začne odznovu. A v konečnom dôsledku ho nič nemôže zničiť, a tak to povie aj nahlas: „Veď človek nie je stvorený na prehru... Možno ho zničiť, ale nie poraziť.“


Prekrásnou baladou o starom rybárovi Santiagovi sa autor dostal nielen medzi nositeľov Nobelových cien, ale priradil sa aj k veľkým básnikom mora, ospevujúcim nezlomnosť človeka. Ernest Hemingway v jednom z interview vyhlásil, že hneď ako sa rybárovi v rybárskej dedinke Cojimara neďaleko Havany stal tento príbeh, rozhodol sa o ňom napísať...

Z anglického originálu The Old Man and The See (Charles Scribner’s

román

Nová kniha víťaza čitateľskej ankety "Kniha roka 2007" dvojtýždenníka Knižná revue (za titul Úspech má srdce žraloka) je nabitá odvážnymi erotickými scénami, hlbokou vrúcnosťou a strhujúcou emotivitou. Je to príbeh vášnivej lásky, túžby po nehe, znepokojujúcom pocite osamotenia, rozprávanie o tajných službách a mediálnych manipuláciách. Je to ale hlavne intímna správa o tajnom živote mužov.

Novela Niekto na mňa stále píska získala v roku 1993 v anonymnej súťaži Literárneho fondu 1. miesto. Autor v nej využil svoj zvláštny zmysel pre humor, ako aj schopnosť vytvárať metaforickú líniu rozprávania. Jednoduché krátke vety dynamizujú príbeh mladých ľudí, ktorí študujú hudbu na začiatku sedemdesiatych rokov v Bratislave.

Debut obsahuje dve na seba voľne nadväzujúce prózy /Akási iná jar, Neviditeľný obraz/, ktorých postavy sa nachádzajú v napätej životnej situácii. Chcú z nej uniknúť a v ich vnútri prebieha prudké sebapoznávanie, cez ktoré si intenzívne uvedomujú svoj spôsob života a konania.

Seběvědomý a ztřeštěně nebojácný vojenský pilot je pověřen novým úkolem, kterého se má zhostit v nebezpečné a nestabilní Jižní Africe. Je to zkušený vojenský veterán, ale ani on není připraven na zběsilý uragán politických intrik, léček a smrtelného nebezpečí, který se kolem rozpoutá.

Večerné svetlo je bilanciou Hermlinovej mladosti a autor sa v tejto knihe usiloval podať syntézu tém, motívov a poetických postupov svojich básní, próz a esejí. Kniha poskytuje zaujímavý pohľad nielen na jednotlivé momenty jeho mladosti, ale najmä na spoločenské a politické udalosti, ktoré určili ďalší autorov vývin. Je vyznaním zrelého muža, ktorému život potvrdil správnosť svetonázorového rozhodnutia z mladosti.

Výbor z Herrmannových pamětí, psaných ponejvíce ve 20. letech, oživuje pražskou idylu minulého století, důvěrně seznamuje s tehdejším životem drobných lidí i s některými význačnými pražskými postavami, tak s J. Nerudou, Sv. Čechem aj. Uspořádal Emanuel Frynta.

Výbor z povídek a črt se snaží ukázat Herrmannovo dílo jako svébytnou hodnotu české literatury. První oddíl (Blednoucí obrázky) přináší vyprávění vzpomínková, přibližující svět autorova mládí a jeho rodného Hradecka. Druhý (O černé hodince) zahrnuje většinou neznámé povídky jež navazují na tradici Arbesových romanet. V třetím (Z pražských zákoutí) jsou vyprávění, zpodobující svět chudých lidí ve staré Praze.

Ve většině svých pozdějších prací zobrazuje Herrmann měšťanskou idylu zabydlenou žánrovými postavičkami bodrých Pražanů. V tomto románu je však ještě kritickým realistou. Tragický příběh učně, kupeckého mládence a později samostatného obchodníčka Martina Žemly má v první části mnoho prvků autobiografických, zejména tam, kde s otřásající pravdivostí líčí týrání učedníků. Žemla, podvedený ve svých citech i v obchodním podnikání, se v zoufalství otráví. Závěr knihy tedy vyznívá pesimisticky. Přesto však řadíme knihu do pokrokové linie české literatury, neboť je psána jako protest vykořisťovaného, naplněna jeho nenávistí a vzdorem.

Novela významného amer. novináře, který je u nás znám romány Zvon pro Adano a Hirošima. Inženýr, který na džunku vstupoval přesvědčen o své nadřazenosti, mění poznenanáhlu svoje mínění, když poznává tělesnou i duševní sílu prostých Číňanů. Obdivuje se gigantické práci lodníků, především je upoután jedním z nich - Oblázkem. Je to člověk veliké přirozené inteligence a fyzických schopností, ale zároveň oběť pověr a hrůzy z nadpřirozených sil. Vede ostatní lodníky - tahouny, je nepochybně nejschopnější ze všech, ale neuvědomuje si, že může své nejlepší vlastnosti uplatnit jen ve spolupráci s nimi. Sám nic neznamená, proto i umírat: je jen pouhým oblázkem.

Osem nových autorových poviedok je dôstojnou vizitkou veľkého spisovateľa, spracúva v nich pálčivú tému rozdeleného Berlína a dvoch nemeckých štátov.

Hrdiny příběhu – polovičního floridského indiána Sammyho, Honey Santanovou se synem Fryem a bývalým manželem a poněkud neschopného zaměstnance telemarketingové firmy Boyda Shreava svede dohromady nečekaná náhoda: Boyd při telefonickém prodeji urazí Honey a ta se vzápětí vydá na krkolomnou pouť po nádherné Floridě, aby ho vypátrala a patřičně se mu pomstila. Hiaasen je věrný své pověsti skvělého vypravěče, příběh graduje přímo mistrně, a tak čtenář zůstává napjatý až do poslední stránky.