Zápisky frézára Nikolaja Šaronova.

Budovateľský román.

Do bezdětného manželství dvou povahově různých lidí, zvěrolékaře, slezského osvětového pracovníka-lidumila a jeho mnohem starší svárlivé, tyransky bezcitné, živočišně na něm lpící ženy přichází osmnáctiletá schovanka Jana. Sympatický vztah mezi ní a otčímem se mění v lásku. Z nesnesitelných poměrů Janu osvobozuje smrt obou manželů.

Do bezdětného manželství dvou povahově různých lidí, zvěrolékaře, slezského osvětového pracovníka-lidumila a jeho mnohem starší svárlivé, tyransky bezcitné, živočišně na něm lpící ženy přichází osmnáctiletá schovanka Jana. Sympatický vztah mezi ní a otčímem se mění v lásku. Z nesnesitelných poměrů Janu osvobozuje smrt obou manželů.

Román.

Román.

Humorné příběhy normální rodiny Tlučhořových ze žižkovského činžáku. (Jiří Lábus, Oldřich Kaiser, Jan Czech)

Kniha obsahuje tri poviedky - Mamka, Šaty nerobia človeka a Eucharistia, ktoré na seba nadväzujú a tvoria uzavretý celok. Poviedky zobrazujú posledných desať až dvanásť rokov horthyovského Maďarska, v ktorom vládnu pomery v každom ohľade kuriózne.

Mnohé poviedky sú postavené na dialógoch, bystrých a vtipných, ktoré na miniatúrnej ploche odkrývajú charaktery postáv. Všetky Goľavkinove poviedky však majú jedno spoločné: nútia človeka zamyslieť sa nad sebou, nad svojím miestom v živote.
zdroj: databazeknih.cz

román

Roku 1864 poprvé vyšlý román bratří Goncourtů. Víc než dějem chtěl upoutat postižením psychologie soudobé mládeže. Ztělesňuje ji tu dvojice sourozenců: ušlechtilá, jakékoli obchodování citem nesnášející Renáta a její bratr Jindřich, který, aby získal dceru a její obrovské věno, se neváhá stát milencem její matky. Oba sourozenci hynou tragicky, Jindřich v souboji a Renáta, která k němu dala podnět, hořem nad svým činem.

román

S veľkým umením opísaný život odľahlej povolžskej dediny v rokoch keď sa začala kolektivizácia. Okolo hlavných postáv sa zgrupujú skupiny pravdivo vykreslených kladných i záporných postáv. Kniha má dramatický spád a napísaná je živou hovorovou rečou.

klasika

Gorkij neobyčajne starostlivo vykreslil charakter každej postavy: hrdinu nových čias, robotníka-revolucionára Pavla Vlasova a jeho matku, ubitú ťažkým životom, nesmelú, zakríknutú ženu, ktorá sa pod vplyvom svojho syna mení na odvážnu bojovníčku za práva proletariátu. Jednoduchá dejová línia dáva neobyčajne plasticky vyniknúť jednotlivým postavám. Matka je románom tendenčným, uvedomele straníckym a zároveň prvým románom, ktorý spája v sebe všetky prvky socialistického realizmu.

Gorkého autobiografický román.

Kniha Moje univerzity je knihou mučivých otázok o láske, milosrdenstve, pokore, násilí človeka na človeku, zmysle života a hľadaní odpovedí na nich. Gorkij ukazuje, že život sám ponúka konfrontáciu názorov a viac ako knihy reálne dokazuje pravdivosť niektorých a idealistickosť iných.

Mrazivo výstižne znie názor jedného z múdrych ľudí, s ktorými život Gorkého na chvíľu spojil: „Škoda, že tento ľud zabíja svojich najlepších! Človek má pocit, že sa ich bojí. Nepasujú mu, ako tu vravia.“ Toto je jedna zo strašných právd, ktoré Gorkému odhalila jeho živá univerzita, možno jedna z tých, čo ho viedli k výberu pseudonymu Gorkij – Trpký. Je to pravda, ktorou sa vlastne končí novela Moje univerzity a ktorá vyháňa mladého Alexeja Peškova na putovanie po Rusku, keď sa začína najšťastnejšie obdobie jeho života.

Řím v roce prvního vatikánského koncilu (1870). Byla ukradena mapa s dokumenty, které vedle biskupských erbů obsahují četné podpisy. Ocitne se v rukou duchovního Dona Francesca, který nepozná, že se jedná o nanejvýš brizantní matertiály...

Autor zachycuje v knize zážitky ze svých cest po Orientu a Africe. V lyrických črtách, rozmarných fejetonech a povídkách snaží se postihnout charakteristické rysy zemí, v nichž pobýval v těžkých letech vyhnanství za druhé světové války.

Román mládí, které se zrodilo v idyle před 1. svět. válkou a z jejího otřesu vyrazilo do nového života. V této hutné próze se autorovi zdařilo přesvědčivě vykreslit osudy hrdinů různých generací i podat obraz doby.