román

Román.

báj

Filosofický román, který na širokém pozadí dění dvacátého století a zejména na pozadí dvou světových válek hovoří o člověku této epochy, o člověku, který ztratil a hledá svůj lidský obraz. E. Fischer charakterizuje v doslovu tento román jako největší a nejneobyčejnější z autorových románů a poznamenává: "Je to vůbec ještě román, tato změť heterogenních fragmentů, proudící, pronikající, zvedající se a navzájem se doplňující přítomnosti a rozpomínání, kroniky a komentáře, vášně a reflexe, zpovědi a filosofie světa, Já a Protijá? Je to román století, které láme staré formy, protože nemohou obstát před náporem nové skutečnosti."

Romaneto. Tragický příběh ženy, která chorobně trpí výčitkami svědomí pro bezděčnou manželskou nevěru.

Povídky a črty ze života umělců.

Prvé, čo mi po prečítaní snov v tejto knižke prišlo na um, bolo, že autorka sa v spánku dostala do sveta inej reality...

Do rodného městečka se po letech vrací Vladimír Sanin, mladý muž, který imponuje i provokuje svou vitalitou, sebevědomím a osvobozením od společenských konvencí včetně volné lásky. Dochází ke střetu mezi ním a jeho vrstevníky: dívky toužící po lásce a mladí intelektuálové jsou nuceni zhodnotit svůj dosavadní život a několik z nich jeho prázdnotu a nesplnitelné ideály vyřeší sebevraždou. Buřič, bezvěrec a egoista Sanin opět odchází vstříc svému osudu. Zapomenutý a zneuznaný představitel ruské předrevoluční literatury vytvořil hlavního hrdinu, jehož neskrývaná, až arogantní vnitřní svoboda a smyslnost vyvolávala pobouření a spory. Dnešníma očima můžeme s odstupem času a bez předsudků vnímat erotické scény, obdivovat psychologicky odstíněné vykreslení všech postav, malířsky jemné líčení zádumčivé ruské přírody i naturalistické obrazy smrti a zmaru. Román je mistrovským pohledem na problémy ruské inteligence na přelomu 19. a 20. století, na její zoufalou snahu zbavit se tragiky života a nalézt jeho smysl

román z Bukurešti

Ponúkame v unikátnej kolekcii: knižka + rovnomenný film na DVD.

Slavný kubánský spisovatel a disident, později emigrant, který ukončil svou životní i uměleckou dráhu roku 1990 sebevraždou, zakusil na rodném ostrově svobody hned dvojí persekuci: jako zastánce názorů nepoplatných Castrovu režimu i jako homosexuál nakažený zhoubným virem HIV. Pro první skupinu má Castro věznice, pro tu druhou pak pracovní tábory. Arenas se skrýval jako štvaná zvěř, svůj životní příběh psal jen za denního světla na cáry papíru. Pod vahou této knihy, jež vyniká strhujícím a otřesným dějem i ohromnou básnickou silou, se u nás konečně tříští fádní obraz oficiální kubánské literatury.

Kniha se přečte jedním dechem... Nenucenost a humor je v osvěžujícím kontrastu s hrozným utrpením, jež Arenasovi přivodilo jeho vrozené buřičství. Nesmazatelnou postavou této statečně upřímné autobiografie je sám Reinaldo Arenas, všemi mastmi mazaný dobrodruh, barokní vypravěč, zpustlý venkovský chlapec, jejž nemohlo zkrotit ani město, ani ideologické trýzně, ani tvrz kapitalismu.

Ťažisko tohto románu spočíva v konfrontácii roztrieštených duševných predstáv o svete s grotesknou skutočnosťou, ktorá sa zakladá na materiálnych hodnotách. Predstavy o svete vyjadruje autor ústami troch hlavných postáv. Sú to: Nána, slepá starena, ktorej uzavretú myseľ znepokojujú jednostaj sa vracajúce sny o Afrike, nie však ženúcej sa do záhuby v honbe za hmotným bohatstvom, ale o Afrike ako o lepšom, humánnejšom spoločenstve. Báko, jej vnuk, mladý umelec, ktorý sa vrátil zo štúdia v zahraničí a verí, že tvorivou prácou bude užitočný spoločnosti, no tá tvrdošijne odmieta priznať krásu niečomu inému ako materiálnemu bohatstvu a sile. Ďalšou postavou je Juana, mladá Portoričanka, psychiatrická, pre ktorú Západná Afrika je iba dočasným miestom na jej púti za zmyslom života. Títo traja majú ideálnu predstavu o svete, cieľom ktorej nie je úspešné šplhanie sa jednotlivca na najvyšší stupienok spoločenského rebríčka, ale očisťovanie otráveného prostredia, kde žijú. Ich predstavy nie sú však v súlade s okolitým svetom, pretože celá spoločnosť, ktorú usmerňuje nafúkaná, vystatovačná a sebavedomá elita, je nerozvážne presvedčená o presnom opaku. Bákova predstava nezmieriteľné naráža na postoj vládnúcej vrstvy a táto zrážka s ňou ho vykoľají. Bákova pokojná myseľ sa triešti. Juana, ktorú s Bákom zbližuje hlboká duševná i zmyslová láska, mu poskytne tichú nádej. A kniha sa končí tým, čím sa i začína: Nániným mystickým, poetickým vzývaním mŕtvych predkov o pomoc.

Erotický román.

V souboru povídkových črt, veselých i smutných, je zachyceno ovzduší květnových dnů roku 1945, vděčnost k osvoboditelům, družnost, přátelství a důvěra, které provázely sovětské vojáky českými kraji.

Před očima čtenáře se objevuje ve vtipu, poznámce, zkratce i delším vyprávění život dnešního Polska - Polska především budujícího, Polska stavějícího na starých troskách nový život. Trasa W-Z, varšavské Łazienki, Nový svět, ulice Milá i Hezká, štětínský přístav i baltické lázně v konfrontaci s minulostí (dávnou - jako je např. kníže Mieszko I. a jeho česká manželka Doubravka, Kutuzov, Chopin, i tou nepříliš starou - německými okupanty a jejich plány s "Gouvernementem") - to vše dává nezkreslený obraz o dnešním lidově demokratickém Polsku a jeho lidech.

Kniha obsahuje štrnásť poviedok, nazvaných podľa jednej z nich. Je to autobiografická spomienková próza. Astafiev je pokračovateľom gorkovských tradícií v ruskej próze.

Filozoficky laděný román o lovcích a rybářích v sibiřské tajze. Na pozadí dramatických epizod, prodchnutých svérázným smyslem pro humor, se skrývá zamyšlení nad člověkem, který kořistnickým vztahem k přírodě a jejímu bohatství ničí podmínky svého budoucího života.

Dielo nositeľa Nobelovej ceny za literatúru v roku 1967.
Kniha noviel Víkend v Guatemale a román Pán prezident.

Krásavica v smútku a Sivý zbojník sú poviedky autora z raného obdobia. Román Krušný rok odráža predrevolučné pomery kočujúcich a v rodových auloch žijúcich Kazachov a Kirgizov. Román Mladé pokolenie čerpá námet z ťažkého života pastierov oviec v drsných prírodných poviedkach najjužnejšej oblasti Kazachstanu.

Románový príbeh chlapca, ktorý prešiel hrôzou utrpenia, biedy, hladu, ktorý nevedel čítať ani písať, ale ktorý mal v sebe túžbu byť lepším, vzdelanejším, čo mu nemohlo dať staré spoločenské zriadenie. Revolúcia ho prinútila priložiť ruku k dielu, no po jej ukončení bola možnosť opäť zísť na scestie bezprizorných, nebyť zásahu nových foriem socialistickej pedagogiky — výchovných útulkov. Hrdina, stotožnený s autorom, vyučí sa najprv za sústružníka, potom za strojvodcu a nakoniec je iniciátorom socialistického súťaženia a prijatý do komunistickej strany. Z bedára a zlodeja stáva sa nový človek, ktorý v nových pomeroch poznáva, že „život je krásny".

Psychologicky pojatý román belgického, u nás již známého spisovatele rozvíjí tragický příběh dělníka a současně vojáka Armády spásy a prostitutky v proletářském prostředí Bruselu.