Populárně vědecká práce zachycuje dramatickou minulost kdysi slavného, bohatého a mocného punského města na severoafrickém pobřeží od jeho bájného počátku až po konečný zánik, způsobený arabskými dobyvateli. Z torzovitých zpráv rekonstruuje život starého punského Kartága, mravy a náboženské představy jeho obyvatel, umění, písemnictví a architekturu. Líčí mnohaletý urputný zápas s Římem, končící vyvrácením Kartága v r. 146 př.n.l., i osudy nového města, založeného římskými kolonisty.

Ve své románové prvotině se polská básnířka Anka Kowalská obrací k čtenářsky vděčnému a stále aktuálnímu problému – manželskému trojúheníku a spletitým lidským vztahům.

V detektivním románě z prostředí anglického střeleckého sportu se snaží detektiv Scotland Yardu zabránit situaci, kdy po závodech mizejí beze stopy vždy dva nejlepší střelci. Odhaluje několik vražd a nakonec i střeleckou vášeň, jež přerůstá ve zločinnost.

Dobrodružný příběh londýnského bankovního úředníka, ze kterého nešťastné manželství a také příležitost udělaly zloděje. Na útěku se zpronevěřenými penězi do Španělska poznává za přírodní katastrofy osudový vztah k ženě, jež mu odhalí, že štěstí nelze založit na zločinu, a vede ho k přiznání viny a ke snaze vinu napravit.

Vesnický historický román, který se odehrává na Slánsku za dob vlády císaře Josefa II, zachycuje poslední selské rebelie v roce 1775.

V této knize s humorem i smutkem vypráví autor o podivuhodném létě, kdy psal svůj slavný román Egypťan Sinuhet, o vášnivé lásce k ženě z města svého mládí i o pokorném návratu do vlídného a laskavého domova...

História podivuhodného úteku francúzskeho generála zo saskej pevnosti Königstein.

Příběh posádky letadla, která je vyřazena z činnosti po otravě jídlem, čímž je ohrožen život pasažérů na palubě. Kniha patří k tomu nejlepšímu v žánru katastrofické literatury.

Pozoruhodná kniha japonského autora Šohei Óoky je zasazena do roku 1944, kdy japonská armáda čelila americké invazi na Filipínách. Špatné zásobování, nedostatek léků i hmotné podpory přivedly ustupující japonské jednotky na pokraj vyčerpání i k naprostému morálnímu rozkladu. Vojáci se rozprchli do hor s vyhlídkou na smrt hladem nebo vlastní rukou, resp. k tomuto účelu přiděleným granátem, nechat se zajmout bylo dle kodexu japonské císařské armády nepřijatelné.
Hrdinou románu Ohně na planinách je svobodník Tamura, nemocný tuberkulózou, kterého zapudila vlastní jednotka a odmítl polní lazaret, a tak je odsouzen k deprimující izolaci od světa lidí. Ponechán sobě samému protlouká se filipínskou džunglí v neustálém ohrožení života, s nepatrnou nadějí na záchranu. Šóhei Óoka v tomto psychologickém románu prozkoumává hranice lidství, líčí příběh člověka v mezní situaci, kterého hlad, samota a beznaděj přivedou na okraj šílenství. Ohně na planinách jsou jednou z nejpůsobivějších výpovědí o zrůdnosti války ve světové literatuře.
Šóhei Óoka (1909–1983) je jedním z vůdčích představitelů první vlny tzv. japonské poválečné literatury, která přinesla protiválečné postoje, psychologickou metodu a snahu o realistické zachycení skutečnosti. Jeho tvorbu ovlivnily rozhodující měrou zážitky z filipínské fronty a z amerického zajateckého tábora. Jeho nejznámější román Ohně na planinách (Nobi), v Japonsku vyznamenaný literární cenou, vyšel v mnoha překladech a byl rovněž zfilmován.

Životopis Michelangela Buonarrotiho.

Do francouzského lázeňského městečka se pravidelně deset let po válce vrací bývalý velitel německé vojenské popravčí čety, aby dal městečku příležitost k vykonání spravedlnosti za zločin na civilním obyvatelstvu, jehož se tu na sklonku války se svou jednotkou dopustil. Psychologicky pojatý román se zaměřuje na vnitřní rozpor této hlavní postavy i na její tragickou rozpolcenost v milostném vztahu.

Jeden rok na běžné silnici, kde jezdí `dálkaři` tvrdí chlapi, kteří neustále zápolí s časem, kdy musí převézt zboží podléhající zkáze včas na druhý konec Francie, do toho Aycrad namíchal i soukromý život některých řidičů.

Současný francouzský autor vypráví v románě o životě šoférů dálkových vozů, jimž se silnice stala osudem i láskou. V realistickém obraze spodobuje celou galerii postav, jejichž život je poznamenán drsnými zákony silničního provozu a spletí profesionálních i osobních vztahů.

Dvě novely, jejichž dějištěm je loď a ji obklopující moře. V tomto jakémsi mikrokosmu obývaném lidmi rozvíjí americký spisovatel minulého století, autor proslulé Bílé velryby, dobrodružné příběhy o souboji dobra a zla.

Německá novinářka a spisovatelka nás seznamuje se všemi význačnými uměleckými díly shromažďovanými saskými kurfiřty v Drážďanech i s historií této světozámé sbírky. Svou pozornost zaměřuje zejména na Raffaelovu "Sixtinskou Madonu".

První český výbor z pohádek německého romantického básníka a prozaika, vycházející k autorovu dvoustému výročí narození, přináší pět tzv. italských pohádek, v nichž tvůrce vychází ze starých neapolských pohádek Giambattisty Basilia(1575-1632).

Deník, v němž východoněmecká novinářka vypráví o životě dnešní rodiny, ve které s narozením dvojčat vznikají roztomilé události a vytvářejí se nové citové vztahy, ale rostou i obtíže zaměstnané matky.

Kriminální román, rozpadávající se na samostatné případy a spojený postavou vyšetřovatele, přibližuje zločinnost v době těsně po Říjnové revoluci a v závěru i ve třicátých letech.

Strýček Pleva ukazuje, že všední život prostého člověka, jak je dokumentován na ústřední postavě, představuje vedle těžké práce i radostné a zajímavé okamžiky v zapadlejší vesničce, který si i občas uvědomoval nespravedlivost tehdejšího společenského řádu.
Jedná se o soubor povídek o strýčkovi Plevovim jak ho vnímal autor, v níž nechybí základní lidské body, jako svatba, narození dítěte, Velikonoce, Vánoce atd.

Jeden z prvních románů francouzského spisovatele (nar. 1913) je věnován věku dospívání. Autor na základě autobiografických zážitků líčí veselé i vážné příhody čtyř spolužáků a posléze tragickou smrt jednoho z nich, jež pro ostatní znamená konec dětství a začátek věku dospělosti.

Jediný dopis někdy změní všechno. Převrátit naruby spokojený život může i okouzlujícímu padesátníkovi Leonidasovi, který byl až dosud přesvědčen o své neporazitelnosti. Písmo na obálce totiž patří jeho dávné milence a připomíná mu osmnáct let starou historii, kterou se ze svého života a ze vzpomínek marně snažil vymazat...
Novela vtáhne čtenáře díky psychologické přesvědčivosti, dotýká se také tématu antisemitismu v rakouské společnosti 30. let 20. století.