Román o láske.

Báseň.

Spisovatelčina románová rekapitulace vlastních zážitků od dob ideového vyspívání mezi pražskou proletářskou inteligencí z konce století, přes zážitky ze světové války, až po bolestnou sebeanalysu ve dvou manželstvích...

Kompas v nás je umelecky i filozoficky zrelé dielo Petra Jilemnického. Kompozične ide v ňom o svojskú formu románu, skladajúcu sa z troch dvojíc samostatných poviedok, ktoré sú pospájané formálne miestom spoločného rozprávania jednotlivých príbehov. Hlavné však, čo spája poviedky, je ich vnútorná spriaznenosť v myšlienke hľadania podmienok pre naozajstné ľudské šťastie. Tri motívy zdôrazňuje autor ako potrebné k šťastiu, oslobodiť sa od túžby po majetku, nepoškvrniť si slobodný citový život a mať pocit vlastného domova. Poviedky sú striedavo zo sovietskeho a nášho životného prostredia.

Klasické dílo světové divadelní literatury, v němž proslulý herec a režisér vypráví o své tvůrčí cestě, o svých uměleckých výhrách i prohrách, o tom, jak se učil vytvářet postavy četných dramatických děl, o své náročné práci s herci. Vzpomínky jsou dovedeny do roku 1924, kdy kniha byla napsána.

30 až 90 roky 19.storočia.

Román o osudech mladého námořníka a spisovatele, se silnými autobiografickými motivy. Jack London výborně zachytil přetěžkou cestu, kterou musel jako somouk projít, než se stal úspěšným spisovatelem. Martinovi Edenovi sláva a peníze, které tak těžce získal, štěstí nepřinesly. Životem unaveného, nechal ho Jack London vyskočit z okna parníku Mariposa (na tomto parníku se autor vracel z přerušené cesty kolem světa, kterou podnikal na plachetnici Snark). Samotný Jack London dožíval svůj nadmíru dobrodružný život v Glen Ellen a na moře už vyjížděl jen málo. Chátral tělesně i duševně a život si ukončil smrtelnou dávkou morfia v pouhých dvaačtyřiceti letech.

Zbierka poézie.

Přestože se román klasika belgické literatury jmenuje "Svatební cesta", autor se v úvodním věnování přiznává, že by jej raději nazval Tchyně. Vypráví o překážkách, jež soužití dvou mladých lidí klade do cesty tchyně, "jedna zoněch zlých egoistek, které z ženy mají jen její chyby a které patří k žárlivým, bláhovým, zlomyslným a pitvorným stvořením". Mistrně vyprávěné drama přerodu sobecké mateřské lásky v nenávist k vlastní dceři, která se v manželství matce odcizila.

dejiny...

Tři povídkové prózy (třetí dorůstá formátu románového) z prostředí ortodoxních židů v Zakarpatsku - `Zázrak s Julčou`, `Událost v Mikve` a `O smutných očích Hany Karadžičové`. Básnické mistrovství, pronikavá realistická kresba člověka i společnosti a revolučnost zařadily toto dílo do klasické české literatury.

Australskou Coolgardii a Kalgoorii zachvátila zlatá horečka. Choroba má všechny charakteristické znaky: od prvotní namáhavé práce pionýrů přes zakládání zlatokopeckých osad až ke kapitalistickému systému průmyslové těžby. Tato horečka nechává za sebou nejen rozpukanou, rozrytou, vyprahlou zemi, mění i charaktery lidí - utuží je v správné chlapy nebo zmrzačí ve slabochy, kteří zrazují kolektiv druhů a posluhují finančním magnátům. Hlavními nositeli děje jsou Dinny Quin, odvážný a zkušený zlatokop, a Sally Goughová, charakterní a obětavá žena a matka.

Již r. 1845 měli K. Marx a B. Engels v úmyslu vypracovat materialistické pojetí dějin a vyrovnat se se svými dřívějšími filosofickými názory. Svůj úmysl provedli ve formě kritiky pohegelovské filosofie. K vydání rukopisu však nedošlo. `O svém poměru k Hegelovi`, napsal B. Engels v úvodu r. 1888, `jsme se vyslovovali úryvkovitě, nikde však ve všeobsáhlé souvislosti. K Feuerbachovi, který je přece v leckterém směru zprostředkujícím článkem mezi Hegelovou filosofií a naším pojetím, jsme se již nevrátili nikdy.` Svůj a Marxův Poměr k hegelovské filosofii vyložil a vliv filosofie Feuerbachovy zhodnotil pak r. 1888 B. Engels ve spise: `L. Feuerbach.` Jako příloha je v knize otištěno jedenáct thesí o Feuerbachovi, jež napsal K. Marx r. 1845.` Jsou to narychlo načrtnuté poznámky pro pozdější zpracování a naprosto nejsou určeny pro tisk. Jsou však nedocenitelné jako první dokument, v němž je uložen geniální zárodek nového světového názoru. (B. Engels)

Baladicky laděný román o posledním zakarpatském loupežníku vznikl na pozadí skutečného příběhu z let 1920-1921 a vyšel poprvé v r. 1933, kdy byl poctěn státní cenou. Hrdina vyprávění, válečný zběh, který utekl před frontou do rodných kopců a lesů, je v duchu tvořící se legendy povýšen na zbojníka - symbol odporu proti sociálnímu útisku.

Tento titul Vám odporúča Slimák.

V knize, psané téměř beletristickou formou, sleduje Huberman, opíraje se o četnou literaturu historickou i národohospodářskou, kterou uvádí na konci spisu, vznik a vývoj hospodářských a sociálních poměrů za feudalismu, rozvoj obchodu, řemesel, měst atd. V další části spisu vysvětluje vznik a vývoj kapitalistické hosp. soustavy, ukazuje, jak byl tento systém umožněn rozmachem průmyslu, obchodu a dopravy v min. století atd. Autor konfrontuje názory měšťáckých národohospodářů s marxistickou theorií politické ekonomie a v osmnácté kap. vysvětluje potom pravdivost Marxova učení. V dalších kapitolách ukazuje na úspěchy socialistického plánovaného hospodářství v SSSR a na nepřekonatelné rozpory kapitalistických států.

Román z počátků a prvního období občanské války ve Španělsku. Ukazuje, jak dalekosáhlou proměnu způsobila v životě a myšlení prostých lidí na případě negramotného, kromě svých stád o nic se nestarajícího pastýře, který podtlakem událostí rozpozná nebezpečí a hrůzu fašismu a spolu se svými přáteli se proti němu staví se zbraní v ruce.

Martin Andersen, který přijal později pseudonym Nexö, se narodil chudým rodičům. Jeho otec, alkoholu propadlý kameník a dlaždič, nemohl mnohačlennou rodinu uživit, několik dětí zemřelo podvýživou. Martin vyrůstal v nedětských trampotách, které formovaly jeho charakter a nikdy mu nedovolily polevit v boji za práva dělnické třídy. Ve čtrnácti letech odešel z domova, aby pracoval jako čeledín, později je `švíckem`, přidavačem na stavbách, přijímá nahodilé práce a je občas bez zaměstnání. Stále touží po poznání, po vědění, dostává se na dva roky do lidového učeliště a pak je učitelem na soukromé škole. Ve dvaceti letech vydává svou prvotinu. Napsal několik románů, které vždy nekompromisně manifestovaly pro dělnickou třídu. Sebe zpodobil v `Buřiči Mortenovi`. Celou svou činnost zaměřil k výchově lidu. Učil vytrvalosti, životu ve službách ideji, lásce ke kultuře, k pracujícím lidem, zášti k vykořisťovatelům a imperialistům.

Zlatá Praha je tretí diel románovej trilógie Olesa Hončara Zástavnlci, v ktorej ukrajinský spisovateľ opísal strhujúcu históriu bojov druhého a tretieto ukrajinského frontu pri oslobodzovaní Rumunska, Maďarska a Československa. Ako jeden z účastníkov týchto bojov dal svojej knihe to, čo jej mohol dať iba človek, ktorý všetko, čo v románe opísal, prežil, a to nielen za seba, za svoju osobu, ale za celú vojenskú jednotku, za víťaznú Červenú armádu a aj za ľud oslobodzovaných národov.

Na čajovníkových plantážích v údolí Ásámu dřou a živoří kuliové, mořeni infekcemi, sužováni bídou a neustálým strachem o život. Nikdo z nich neví, kdy se znelíbí bílému pánu, který si může s ubohým kulim dělat co chce, který může vykořisťovat nejhorším způsobem, kopat, bít i zabíjet bez obav, že bude za to nějak potrestán: nad bělochem vynáší rozsudek `soud` složený ze sedmi bělochů a dvou Indů. Ale kuliové nejsou úplně pasivními trpiteli. V okamžiku, kdy bída dostupuje vrcholu, si pudově uvědomují, že jednotlivé zoufalé pokusy a protesty nevedou nikam. S rostoucím útlakem v nich vyrůstá i poznání nutnosti organisovaného odporu, mohutného lidového poslání.

Vydána tři léta po `Siréně`, r. 1938, navazuje `Havířská balada` na tento román kladenských hutí a dolů nejen postavou hlavního hrdiny, Rudly Hudce, ale i pracovním prostředím, dolý saskými a vestfálskými, a posléze závěrečnym návratem na Kladensko, kam přichází zestárlý Hudec po mnohých trpkých zkušenostech, aby tu - poctivý havíř - dožil v žebrotě poslední léta svého života.