Románové vyprávění o bandě kontrarevolucionářů, vedené Antonovem, která bojuje v občan. válce vraždou a terorem proti sovět. vládě a obyvatelstvu. Je poražena a zlikvidována Rudou armádou.

Príbehy a poviedky z Veľkej vlasteneckej vojny.

Román dvaceti let sovětské vesnice v Povolží od Říjnové revoluce přes dobu NEPu k počátkům kolchozů, přes jich výstavbu k blahobytu a kulturnímu vzestupu vesnic. Rok za rokem prochází prostá podruhyně, jíž muž-krasnoarmějec padl, matka dvou chlapců, vývojem dědiny, třídním bojem, který třikrát vrcholí: když chudina zabrala statkářskou půdu, když kulaci zatajovali přebytky obilí a když se vetřeli do kolchozů a stali se žháři a zákeřnými vrahy. V revolučním přetváření vesnice nejde ani Anna Michajlovna cestou přímou, i ona se teprve vlastními chybami učí a společnými zkušenostmi politicky roste. Stává se vynikající pěstitelkou lnu, je pozvána na poradu stachanovců-kolchozníků do Moskvy a dostává se jí řádu hrdinky socialistické práce. A oba její synové? Ti už jsou vychováni v sovětských školách, nebudou již nuznými negramotnými pasáky kulakových stád, ale vzdělanými sovětskými zemědělci.

Jeden z prvních románů kirgizské literatury, která po staletích ústní lidové tvorby se teprve za sovětské vlády rozvíjí. Jednoduchá dějová zápletka z Velké vlastenecké války (mladá dvojice je rozloučena hochovým odchodem na frontu, odkud se po dvou letech Žapar vrací jako invalida a odchází pracovat do kolchozu jako ředitel školy, Žamila vítězně překonává období nejistot, má-li i nyní dodržet slovo dané Žaparovi) je podkladem k vylíčení, jaký pokrok učinil za sovětské vlády dříve negramotný kirgizský lid, a jak kolektivisace zemědělství, rozvíjející se průmysl a kulturní život ve městech i na vesnicích jej činí rovnocenným ostatním národům Sovětského svazu.

rusko-český slovník

V září 1928 dorazili do Čukotky pracovníci kultbázy (t. j. střediska osvětové práce ve vzdálených krajinách SSSR). Čukotka je nejodlehlejší výspa Sovět. svazu, je odtud 5000 km do nejbližšího většího města, ale jen několik desítek km do amer. Aljašky. Rom. kronika Semuškinova sleduje práci kult. expedice. Její členové se napřed sami musili seznámit s životem Čukčů, naučit se čukočsky. Nesnadno získávali důvěru domorodců, zvláště těžký boj svedli s kouzelníky, šamany, kteří zabraňovali čukočským dětem navštěvovat školu ťangů (bělochů). V první části knihy je vylíčen první rok této školy. V druhé části, odehrávající se o šest let později, se již ukázaly skvělé výsledky kultbázy: někteří z žáků školy odjíždějí na další studie do Moskvy. Čukotští lovci tuleňů a mrožů se již nediví biografu, koupelně, elektrickému vařiči. Vody brázdí motorové loďky a po čukotském kamení drkotá bicykl. Dnes je Čukotka napojena na Velkou zemi pravidelnou leteckou linkou.

"Ženy v kolchozech, toť velká síla." (Stalin.) Uměleckým zobrazením této síly jsou kolchoznice v Medynského románě, především titulní hrdinka Marja, jež je postavena v těžkých válečných dobách do čela kolchozu, zanedbaného vinou nepoctivého předsedy, na jehož chyby sama upozorní.

Budovateľský román.

Ústředním motivem knihy je přestavba loděnice staršího typu na řece Ladě v mohutnou loděnici, přiměřenou epoše velkých staveb komunismu. Osudy tří generací Žurbinů a současný život této loďařské rodiny ilustrují vývoj ruské dělnické třídy od doby před Říjnovou revolucí do dneška. Na Žurbinech demonstruje autor nasycovanou touhu sovětského člověka po stále vyšším vzdělání a líčí typické charaktery sovětských dělníků.

Ústředním motivem knihy je přestavba loděnice staršího typu na řece Ladě v mohutnou loděnici, přiměřenou epoše velkých staveb komunismu. Osudy tří generací Žurbinů a současný život této loďařské rodiny ilustrují vývoj ruské dělnické třídy od doby před Říjnovou revolucí do dneška. Na Žurbinech demonstruje autor nasycovanou touhu sovětského člověka po stále vyšším vzdělání a líčí typické charaktery sovětských dělníků.

Kniha obsahuje nejen povídku Bouřný proud, ale ještě 10 dalších. Popisuje život prostých lidí, pracujících v lesním závodu. Povídka Bouřný proud se zabývá plavením dřeva. V dal vších povídkách např. v povídce Macecha malý Jegorka doufá, že otec se vzmuží a vyžene zlou, pomlouvačnou tetu. Charakter postav poznáváme hlavně z jejich poměru k práci.

Román řeší otázku vztahu muže a ženy v sovětské společnosti. Vynikající a sympatický neurochirurg Aržanov, vedoucí oblastní nemocnice v Jakutsku, je plně zaujat prací a přehlíží problémy své ženy. Olga se mu odcizí a odchází k inženýru Tavrovovi, u kterého našla pochopení. Intensivní práce pomůže doktoru Aržanovovi překonat krutou ránu. - V knize je popsána řada chirurgických zákroků, děj se odehrává krátce před počátkem Velké vlastenecké války.

rusko-český slovník

Povídka `Se stádem` líčí působení mladého revolučního pracovníka v stepním kraji před Velkou říjnovou revolucí. Výstižně je zachyceno svérázné prostředí zapadlých stepních vsí s rozličnými pověrami a rázovitými figurkami. - `Vysokápec` vypráví o letech poválečné obnovy, kdy tisíce továren bylo ještě v rozvalinách a kdy zástupy kvalifikovaných dělníků marně čekaly na práci, takže z mnohých se dočasně stávali zatrpklí výrobci zapalovačů v polosesutých halách a pastevci koz na neoraných polích.

Historický román zobrazuje vzrast a rozmach tatárskej moci, ktorá v 12. a13. stor. ako ničivá vlna zaliala veľkú časť Ázie a Európy. Román poukazuje na strašné utrpenie prostého ľudu. V knihe je aj cenný materiál kultúrno-historický.

Románové vyprávění cestovatele po Střední Asii a spisovatele Vasilije Jana je nepřetržitou řadou válečných a dobrodružných scén z doby tatarského vpádu na Rus. Autor dokazuje na těchto dávných příbězích, že nesváry, sobectví a nestatečnost vládnoucích vrstev byly vždy hlavní příčinou poroby národů a utrpení lidu. Tato kniha je první částí trilogie a líčí tatarský vpád, porážku ruských knížat a Polovců r. 1224 na řece Kalce, návrat mongolských hord do Asie a Čingischánovu smrt.

1. Historický román zachycující tažení mongolských kočovníků, vedených legendárním Čingischánem. Výboje, kterými vzaly za své desítky orientálních říší a nakonec i obrovské nejednotné Rusko. Vzrušující scény z krutých bitev, lstivých úkladů a milostných pletek, naplněných pestrou směsicí postav.

2. Samostatné pokračování románu `Čingischán`, v němž autor líčí barbarské činy Bátúa, vnuka Čingischánova, který se v roce 1236 vydal s ohromnými vojsky do Evropy, pálil ruská města a podmaňoval si velkoknížecí sídla. V kapitolách nabitých rušným dějem krutých, nelítostných bojů a hrdinských činů je však též poutavě zobrazen život v tehdejších městech, v pevnostech i na vsích. `Bátú` je tedy mohutným obrazem celé epochy, kterou autor skromně nazval `vypravování z XIII. století`.

3. Závěrečný díl trilogie „Vpád Mongolů“ sovětského spisovatele Vasilije Jana, zemřelého v srpnu 1954, vyšel rusky v r. 1955. pestrý a napínavý děj tohoto románu se rozvijí zprvu u chalífova dvora v Bagdádě, pak v tatarském táboře na dolní Volze a v městech Novgorodu i Kyjevě, poté (v letech 1239-42) na Bátúově výpravě přes jižní Rus do Polska, Uher, Moravy i Dalmácie a končí v džihángírově hlavním stanu Keči-Saraji. Čtenář tu pozná – kromě jeho žínky chátúny Jyldyz, vojevůdce Sübéteje, letopisce Hádžího Rabína a čínského stavitele Li Tchung-pcho – ještě mnohé rázovité postavy: chalífu Mansúra, rytce pečetítek Dúdu Spravedlivého, arabského vyslance Abdarrahmána, novgorodského posla Gavrilu Olexiče, kyjevského vojvodu Mitra, voraře Andreje, malířského učně Vadima, smělého chána Jesuna Nogaje, řeckou princeznu Dafné, maďarského krále Bélu IV. a německého císaře Fridricha II. Hohenštaufa, jakož i množství drobných postaviček bojovníků, šlechty, věštců, pěvců, mnichů, klášternic i prostého lidu, statečně bránícího své domovy proti uchvatitelům. Líčení tehdejší kulturní úrovně různých národů činí tuto knihu neméně zajímavou, než byly oba díly předešlé.

Sbírka, jejímž překladem je k nám po prvé uváděno dílo významného sovětského básníka (nar. 1905), shrnuje verše napsané v období posledních deseti let: Ve všech básních sbírky - ať jsou to verše politické, reagující na společenské problémy poválečného desetiletí, nebo lyrika intimní, či cyklus svěžích přírodních podobenství - vystupuje Martynov jako humanistický občan socialistické země: nehledá pravdu epochy ve velkých událostech, nýbrž v drobných faktech denního života, u prostých lidí, v pouličních setkáních, v citových dramatech, ve všedních jevech.

Trilogie o mladých příslušnících předrevoluční inteligence, kteří v revoluci a kvasu občanské války hledají nové životní jistoty.

Kniha je pokračováním známého Ovečkinova cyklu črt "Na jednom okrese".

Román čerpající thematiku z první sovětské pětiletky. Výstavby průmyslových závodů a města Krasnogorsku na Sibiři soustřeďuje množství pracovníků v údobí velkého hospodářsko-politického přerodu národů Sovětského svazu. Autor věnuje mimořádnou pozornost nejen kladným lidským typům, ale i těm, kteří stojí buď bezděky nebo úmyslně stranou budovatelského úsilí. Kniha u nás vyšla po prvé v roce 1949.