Dvojzväzkový historický román z Dánska.
1. diel.

Proti všetkým je zobrazenie najslávnejšej chvíle z dejín husitstva a tým i z dejín českého národa... A možno sa len čudovať, ako správne Jirásek pred vyše polstoročím vedel postaviť otázky pre vtedajší svet ešte neexistujúce, no dnes tým aktuálnejsie a naliehavejšie, sila a moc ľudu, nevyhnutnosť organizácie, národné vojsko, nebáť sa ani najmocnejších protivníkov a chrániť sa pred falošným ľavičiarstvom časti inteligencie.

Noty.
české a slovácké lidové písně v úpravě Arnošta Košťála a Aloise Paloučka.
Pro sóla, sbor a harmoniku.

Básně...

Realistický román z druhej polovice 19.- storočia zachycuje dramatické konflikty, ktoré vznikli na pozadí lásky jednoduchého, ale dobrosrdečného bieloruského sedliaka k pokazenej mestskej slečinke, ktorá ním opovrhuje. V románe tolstojovskou nôtou zvučí Orzeszkowej presvedčenie o morálnej čistote ľudu.

Román je třetí částí Nexöovy trilogie o vývoji dánského dělnického hnutí (Pelle dobyvatel, Ditta, dcera člověka), zahrnuje období od začátku první světové války do Velké říjnové revoluce r. 1917 a v jeho hrdinovi - spisovateli Mortenovi - zobrazil autor mnoho svých vlastních povahových rysů a zážitků z onoho období.

Nové vydání souboru lyrických próz, které postupně vycházely v roce 1919-1941 a které autorka několikrát přepracovala, komposičně, rázově a mnohde i námětově. První část "Má vlast" (O české přírodě) obsahuje básně v próze, oslavující českou přírodu a krajinu. V druhé části "Naši" (o českých lidech) vykreslila autorka několik hrdinů a hrdinek volených většinou z drobných rolnických lidí, z nichž vynikají podobizny tří ženských typů (Panimáma, Mladšinka, S růží na ňadrech). Titulní příběh, v souboru poslední, dokazuje, že za kapitalismu nemá pracující člověk domova ve své vlasti, neboť nezaměstnanost jej nutí hledat obživu v cizině.

Dílo obsahuje 11 plánků v textové části, které zhotovil Karel Kašpar, 41 obrazů v oddíle architektura, 138 obrazů v oddíle o sochařství a malířství a 12 barevných příloh. Grafická úprava, obálka a vazba jsou provedeny podle návrhu Oldřicha Menharta.

Jedinou náplní autobiografické knihy poslance a člena ÚV KS Costaricy je realistické, ničemu se nevyhýbající vylíčení života středoamerických indiánských dělníků na banánových plantážích monopolní ovocnářské společnosti `United Fruit Company`, s tragickým sarkasmem nazývané `Maminka Junaj` (= odvozeno z anglické výslovnosti). Spojovací linií jsou zápisky costarického komunistického agitátora, kterého strana v r. 1940 vyslala do pralesů Talamancy, aby mezi tamními dělníky překazil vládou připravované podvržené volby. Román, který Pablo Neruda přirovnává k dílům Maxima Gorkého a který zachycuje všechnu neuvěřitelnou bídu, v níž dělníci žijí ve smrtonosném podnebí, bez jakékoli zdravotní a kulturní péče, až na dně hmotného a morálního rozkladu zásluhou `civilisačního` díla `Maminky Junaj` - nevyznívá přesto pesimisticky: Indiáni si počínají uvědomovat, že pouze jejich práce vytváří všechny hodnoty, jež si přivlastňují kapitalisté, a jasné třídní uvědomění v nich probouzí výzvu k boji.

Dvě novely z doby správcovství Jiřího z Poděbrad v padesátých letech 15. století protichůdného základního ladění i výsledného vyznění: první je úsměvná a plná humoru, druhá se stále víc noří do smutku a končí tragicky.

Čtyři povídky o ženách.

Děj románu, zachycujícího počátky našeho národního obrození, se odehrává na zámku v Potštejně. Líčí dvojí podobu osvícenství, a to jednak neplodného, vyčerpávajícího se hledáním pokladu, jak ho představuje zámecký hrabě, a jednak bojovného, zabarveného již vlasteneckými tendencemi, jak ho představují vlastenecký lékař Kamenický, potštejnský kaplan Rokyta, mladá šlechtična Renáta a jiní. Milostné a romantické motivy se prolínají se zápasem mezi osvícenstvím a jezuitským tmářstvím a jím živenou zaostalostí lidu.

Román francúzskeho komunistického autora. Centrom príbehu je boj dokárskych robotníkov, ku ktorým sa pripájajú aj ďalšie zložky obyvateľov: lekári, poľnohospodári a učitelia...

Najobľúbenejší Jiráskov historický román, napísaný v osemdesiatych rokoch 19. storočia. Rieši problematiku pobielohorskej doby v čase, keď poroba ľudu bola úplná a boje v Čechách utíchli. Stredobodom celého románu je odboj Chodov na čele so Sladkým-Kozinom proti feudálnym zotročovateľom, zosobneným v panstve Lammingerovcov.

Je to po proslulém Tichém Donu druhý Šolochovův román o donském kozáctvu. Autor líčí kozáckou vesnici v nové historické situaci - v období kolektivisace zemědělského hospodářství. Vesnická chudina začíná teprve za sovětské vlády volně dýchat, střední rolníci, donucovaní potlačit vlastnické pudy, vstupují do kolchozů, vesničtí kulaci se však nezastavují před zločinem a vraždou v marném úsilí zajistit si nadvládu nad vesnicí...

Historický román líčí kruté poddanské poměry na náchodském panství v době vlády Marie Terezie. Na osudech představitelů tří generací skaláků ukazuje Jirásek růst třídního uvědomění selského lidu od trpné odevzdanosti až k otevřenému boji za právo a spravedlnost proti útlaku a zvůli panstva.

Román z nejsmutnějšího období našich dějin líčí hlubokou porobu českého národa, kdy v čele protireformačního úsilí Karla VI. stál jezuitský řád využívající své neomezené moci k potlačování všeho, co připomínalo slavné revoluční tradice.

Výbor z jejího díla přináší reportáž, stati z cesty do Peru (` Putování zavržené`), kritisující polofeudálny a polootrokářský řád jihoamerických republik, dále črty z knihy `Toulky po Londýně`, ukazující kritický postoj autorčin k rozvíjejícímu se britskému kapitalismu, ožebračujícímu lid, a posléze výňatky z velmi důležité `Dělnické jednoty`.

Tragický příběh Martina Žemly, který se stane obětí svého zištného okolí, jež lační po jeho těžce nabytém majetku a zneužívá jeho dobroty. Po letech dřiny si otevře vlastní krám a vdova Šustrová ho vmanévruje do sňatku s dcerou Pavlínou...

Děj povídky se odehrává na samém začátku 16. stol., v době krále Vladislava II., nástupce Jiřího z P. Husitská tradice byla tehdy ještě nejen živá, ale i vládnoucí. Avšak nová protistředověká podoba husitství zvrhá se tu v uvolnění všech řádů, v nevázanost zejména vyšších dvou stavů: panského a rytířského. Zemané a páni slouží vojensky komukoliv a jsouce v míru přáteli a v nejlepší shodě, jsou stejně ochotni v zjednané vojenské službě zabíjet jeden druhého.