Dílo navazuje dějem i postavami na autorovy romány `Pád Paříže` a `Bouře` a je ohlasem autorových poznatků z mezinárodních konferencí a kongresů v posledních letech. Hlavními hrdiny jsou Američané, Francouzi, Angličané, Němci, Čechoslováci, Korejci a sovětští lidé. Na jejich osudech, osobních a mezinárodních vztazích podává autor obraz Ameriky a Evropy v letech 1948-1951: na jedné straně hrozbu atomové bomby a nové války, na druhé pak boj za štěstí lidstva. Název románu pak symbolisuje stále sílící mírové hnutí všech národů - `devátou vlnu`, která jako rozhodující síla smete připravovatele nové světové války.

Humoreska obrozenského autora líčí satirickou formou příběh pražského advokátního úředníka, který se vydá na venkov čerpat látku pro novelu a přitom se stává vtipným pozorovatelem života první poloviny 19. století.

Poutavý román, ve kterém velký realistický spisovatel zobrazuje anglické tovární městečko v období převratné průmyslové revoluce. S výstižnou ironií kritisuje tehdejší buržoasní společnost i anglickou aristokracii a obrací svůj hněvivý hlas proti kapitalistickému kořistnictví, politickému podvodnictví, byrokratickému vydřidušství a proti celému výchovnému systému, jímž byl anglický lid násilně udržován v nevědomosti a zaostalosti. Se stejným mistrovstvím, jak dokáže Dickens vylíčit několik typů `vyšší` společnosti, zachycuje tu řadu dalších postav prostých, chudých lidí, kteří jsou schopni sebeobětování, nezištného přátelství a opravdové, věrné lásky. I když Dickens někdy nepochopil dobře složitost společenského dění, přece však jasně a nesmlouvavě vystupuje proti útlaku a nespravedlnosti a z celého díla září opravdová láska k životu a k člověku.

Umelecky dokonalý realistický román o manželstve mladého dievčaťa so starým mužom, o manželstve, ktoré malo za následok smrť dvoch ľudí a vykoľajenie niekoľkých ďaľších. Dielo `Effi Briestová` patrí medzi buržoázne romány, v ktorých je manželstvo odrazom rozporov buržoázneho života, ako je Flaubertov `Pani Bovaryová` a Tolstého `Anna Kareninová`.

Druhý diel trilógie o vojne v Poľsku.
Konec války neznamená ještě začátek nového života. Chyby sovět. komisaře Ovsejenka, který se spojil s polským kulakem Chorzyniakem, vedou obyvatele k nesprávnému pojetí demokracie a socialismu: z vykořisťovaných se stávají vykořisťovatelé-šmelináři. V rozhodném okamžiku však zasáhne Petr Ivančuk (ačkoliv sám prožívá bolestné zklamání citové) a ukáže všem širokou a jasnou cestu socialismu a lepší budoucnosti.

Děj `Pověsti o Montrosovi` se odehrává ve Skotsku v r. 1644 za občanské války, která začala v Anglii a přenesla se do Skotska i do Irska. V tomto roce král Karel I. jmenoval vrchním velitelem vojska, jež mělo porazit odbojné Skoty (bylo však jimi r. 1645 poraženo), hraběte J.G. Montrose, který pocházel ze skotského feudálního rodu a byl králem povýšen na markýze. Walter Scott (1771-1832), zakladatel historického románu v západoevropské literatuře, smýšlením konservativec, avšak přes silné vlivy romantismu realisticky líčící velká historická hnutí a krise feudálního středověku, učinil ústředním motivem tohoto románu reakčně monarchistické povstání skotských vojáků-horalů. Ukázal, že povstání bylo předem odsouzeno k nezdaru pro neorganisovanost a rodové nepřátelství mezi skotskými vojáky a pro osobní ctižádost a pomstychtivost Montrosovu, která jej odvedla od původního směru tažení.

Román ukazuje dvě možnosti, mezi nimiž se rozhoduje většina dnešních amerických vědců: zapomenout na svět za okny laboratoře a věnovat se jen svému bádání, nebo se drát o místo v konkurenčním boji podnikatelského světa, zcela se přizpůsobit jeho dravosti a šlapat přitom po hlavách slabších. Ústřední postava románu - malý fysik, nezná sice svět socialistické vědy, pracující k prospěchu lidu, avšak celým jeho počínáním a vyvojem prostupuje nevyslovené přesvědčení, že vědecká práce nemůže být intelektuálsky samoúčelná, a že věda jednou bude sloužit všem lidem, nikoli pouze několika desítkám monopolistů.

Čili smrt a zmrtvýchvstání Jeana Jacquesa Rousseaua.

Román, pokládaný za vrchol autorovy tvorby, zachycuje poslední dny J.J. Rousseaua a osud jeho díla v bouřlivé revoluční době po jeho smrti, kdy Robespierre a jeho stoupenci uskutečňují jádro jeho požadavků a kdy učení "blázna" prodělává takto zkoušku ohněm. L. Feuchtwanger, který zde nechává defilovat řadu postav, z nichž každá představuje jiný postoj k Rousseauovu dílu, využívá v tomto formálně sevřeném a úsporném románě svých bezpečných znalostí dějů, osob a událostí významného údobí francouzských i světových dějin.

Romantický příběh o spletitých vztazích dobra a zla, o vině a trestu. Patricijský rod Pyncheonů, sídlící ve starobylém domě v Nové Anglii, je stíhán kletbou. Účinek křivdy, spáchané kdysi na rodině nezámožných Maulů, trvá v trojí generaci (přiznačně odlišné pro 17., 18. a 19. stol.), postupně bledne a posléze mizí, když poslední potomci obou znešvářených rodů se smíří sňatkem. Pravou kletbou Pyncheonů je však jejich okázalým puritánstvím.

Po vypuknutí americké revoluce opustí Izrael svou farmu, bojuje u Bunker Hillu, zúčastní se několika námořních bitev a je dvakráte zajat. Poválečná léta prožívá v bídě mezi londýnskou chudinou. Teprve jako osmdesátiletý stařec se vrací se svým synem do vlasti. Jeho rodný kraj je změněn, nikdo ho již nezná, jeho žádost o pensi je zamítnuta: umírá zklamán a chud. Na osudu Izraela Pottera M. ukázal, že ideály americké revoluce nepřinesly prostým lidem, kteří z ně prolévali svou krev, ani svobodu, ani naději na lepší život.

Anthologie obsahuje asi osminu nejmladší, egyptské redakce Tisíce a jedné noci. Překladatel vybral ty druhy vyprávění, které jsou pro sbírku typické. Úpravy (stylistické a pravopisné, zrušení členění na noci) a škrty (míst rozvláčných nebo naturalisticky zabarvených) byly provedeny tak, aby nenarušily celkový charakter a komposiční svéráz díla. 30 stránková poznámková část se snaží čtenáře poučit o základních rysech společenského a kulturního prostředí, v němž sbírka dostala svou definitivní podobu.

Známý ruský ethnograf a spisovatel (1873-1954) zachycuje v knize dojmy a zážitky ze svých cest po ruském severu. Příběh ladí pohádkově vyprávěním o kouzelném vdolečku, který jej vede na bělomořské pobřeží, na Solovecké ostrovy a dále za půlnočním sluncem do míst, kde žijí v kočovných stanech potomci hrdinů Kalevaly. Autor poznává život bělomořských rybářů, putuje s poutníky do slavného Soloveckého kláštera a účastní se lovu ryb v Kolské zátoce, plného dobrodružného kouzla i nebezpečenství. Dále vede vdoleček Prišvina do Norska, kolem severního mysu a na parníku podél fjordů zpět do vlasti.

Mohutná románová freska vypovídá vynikajícim způsobem o prvním životním úseku francouzského krále Jindřicha IV. (1553-1610) Sleduje ho od dětských let až po rok 1589, kdy se stává panovníkem. Obrazem, zpodobujícím, jak mladý chlapec vyrůstal za velmi pohnutých okolností v moudrého vládce, autor napomínal svou dobu. Psal totiž toto své dílo v emigraci a vydal je v r. 1935. Historický román je v něm spojen s románem dobrodružným a s psychologickou studií, bohaté panoráma dvorského života je nabito intrikami, tajemnými vraždami i citovou zradou.

Významný americký spisovatel a představitel světového mírového hnutí zachycuje ve svém románu typický příběh současného života své vlasti, zachvácené hysterií studené války. Hlavní dějovou náplní je osud universitního profesora, žijícího v klidném a šťastném prostředí rodiny, který je obviněn z komunistické činnosti a z nevlastenectví jen proto, že odmítl vstoupit do civilní obrany a že podepsal mírovou výzvu proti atomové bombě. Zkorumpovanou americkou justicí je odsouzen na několik let do vězení.

Historický román líčí kruté poddanské poměry na náchodském panství v době vlády Marie Terezie. Na osudech představitelů tří generací skaláků ukazuje Jirásek růst třídního uvědomění selského lidu od trpné odevzdanosti až k otevřenému boji za právo a spravedlnost proti útlaku a zvůli panstva.

Román významného španělského spisovatele (1867-1928) zachycuje ve vzájemných vztazích nesnesitelný život zemědělských dělníků v okolí jihošpanělského města Jerezu na rozhraní 19. a 20. století a svět jejich vykořisťovatelů - aristokracie, městské buržoasie a statkářů - v jeho typicky španělské podobě feudálního útlaku spojeného s kapitalistickým vyssáváním. Ústředním dějovým motivem je povstání andaluských bezzemků a zemědělských dělníků proti majitelům vinic a latifundistům, jehož organisátorem a vůdcem je revolucionář Salvatierra, který je v románě hlasatelem autorových revolučních idejí. Podaří se mu sice přimět dělníky k vzbouření, nepřinese jim však slibované úlevy, neboť povstání, jež má posud převážně anarchistický ráz, je v zárodcích potlačeno.

Zbierka básní.

Ročenka, vydávaná letos již po páté, podává průřez českou a tentokrát i slovenskou básnickou tvorbou v uplynulém roce. Autoři jsou řazeni mechanicky podle dat narození. Z českých básníků jsou zde zastoupeni Nezval, Holan, Seifert, Pujmanová, Branislav, Hrubín (příspěvkem prozaickým), Taufer, Florian aj., slovenská poesie, vstupující po prvé na stránky Almanachu je representována jmény J. Smreka, J. Poničana, M. Lajčiaka, V. Mihálika aj. V závěrečné části vytvořil pořadatel antologie J. Noha epigramatické portréty básníků, doprovázené karikaturními kresbami V. Reichmanna.

Rozsáhlý románový cyklus - celoživotní dílo francouzského bojovného humanisty a čestného demokrata - podává na osudech německého hudebníka a skladatele a na jeho uměleckém růstu, utvářeném pobytem v Paříži, Švýcarsku a Italii - široký obraz evropské a především francouzské společnosti v období mezi Komunou a imperialistickou válkou 1914-1918.

Hrdina románu Kartouza parmská (pro úplnost uveďme, že název filmové verze byl nesprávně přeložen jako Věznice parmská) Fabrizio del Dongo je jakožto druhorozený syn markýzy del Dongo určen pro kněžskou dráhu. Je rozmazlován svou matkou i tetou, vévodkyní Sanseverinovou, a není divu, že vstupuje do života lehkomyslně, plný ideálů. Zúčastní se napoleonských válek a pak se vrací do Itálie. Jeho nevázaná milostná dobrodružství se stanou záminkou pro to, aby byl uvržen do věznice v Parmě, kde se zamiluje do půvabné žalářníkovy dcery Klélie...