Kniha je přehledným výkladem základních východisek a přístupů k sociálnímu státu. S využitím řady teoretických studií i komparativních údajů z vyspělých zemí seznamuje se stoletým vývojem sociálního státu, jeho hranicemi, možnostmi a prognózami budoucího vývoje. Charakterizuje rovněž trvající polemiky o obsahu a přínosech sociálního státu v moderní společnosti. Představuje první ucelenou publikaci o tomto tématu na našem knižním trhu.

Kniha přehlednou formou seznamuje s příčinami a důsledky vynoření se fenoménu masové nezaměstnanosti v moderní společnosti. Nejvyšší pozornost je v ní věnována způsobu, jakým ovlivňuje život jedinců i společnosti, a strategiím, které jedinci i společnost volí tváří v tvář osobním či společenským krizím, jež nezaměstnanost vyvolává.

K proměnám sociální struktury.
Systematické porovnání sociologických dat z období státního socialismu s daty popisujícími transformaci společnosti v letech 1990 - 1993.

Czech Republik 1997.

K výstavbě teorie společenských změn v evropských postkomunistických zemích.

Alena Heitlingerová a Zuzana Trnková si vybraly pro svůj kvalitativní sociologický výzkum mladé pražské ženy, které v době sametové revoluce právě maturovaly na střední zdravotnické škole, jedná se o maturantky 1989/90 a 1990/91.

Proč si ze zemí bývalého východního bloku vybraly právě Českou republiku? Alena Heitlingerová se narodila a 18 let žila v Praze, od roku 1968 žije v emigraci. Zuzana Trnková se narodila české emigrantské rodině ve Velké Británii.

Proč právě maturantky? Neboť právě ony mohly konfrontovat svoje vědomosti nabyté ve škole ještě za vlády komunismu s praxí transformující se společnosti. Nebyly vychovány podle norem, jenž si vyžadovala nová doba, byly nuceny improvizovat. To, co se po revoluci zdálo radikální, se během času stalo zcela rutinní a normální.

Porodnost v sociologické perspektivě.

Autor se v širším kontextu zamýšlí nad příčinami toho, proč došlo v české společnosti v průběhu devadesátých let k výraznému snížení porodnosti. Toto téma zpracovává z pohledu sociologického, bohatě však také využívá úvah demografických, biologických a ekonomických. Všímá si vztahu mezi populací a jedincem, analyzuje přímé i nepřímé determinanty plodnosti, vysvětluje, proč lidé vůbec plodí děti a jak je v moderních společnostech vnímána hodnota dítěte. Ve svých úvahách se přitom pohybuje v rámci teze o dvou velkých demografických proměnách, kterými evropské země již prošly. Jedna se odehrála na konci devatenáctého století, druhá byla odstartována v západních zemích na konci šedesátých let století dvacátého. V pozadí obou těchto změn stála proměna hodnotová a právě teze o proměnách hodnotových orientací mladé české generace slouží autorovi jako základní výkladové schéma při hledání odpovědi na otázku, kde ty české děti jsou.