Málokdo dnes ví, že Alois Jirásek svou literární dráhu zahájil veršovanou tvorbou v národním a vlasteneckém duchu.

Historická trilógia: Bitva u Lučence, Mária, Žebráci.
Jiráskova farbistá freska, plná vzruchu a dynamiky, sugestívne stavia pred oči čitateľa búrlivé časy z polovice 15. storočia na území Slovenska. Autor v širokom dobovom rámci zachytenom náznakom ale detailne vykresľuje doznievanie husitizmu, reprezentovaného bratríckymi bojovníkmi Jana Jiskru z Brandýsa, až do jeho úplného zániku. V križovaní rozličných mocenských záujmov podarilo sa autorovi nielen zosnovať pútavý dej jedného zo svojich najlepších diel, ale súčasne aj predviesť galériu mimoriadne plastických postáv, z ktorých vyniká najmä postava Márie, vari najpôsobivejšie vymodelovanej postavy ženy v celej Jiráskovej tvorbe.

Posmrtné souborné dílo českého klasika obsahuje Básně z mládí, Povídky z hor (první Jiráskova próza, obrázky ze života lidu tam u nich na Hronovsku), Petr Kmínek (povídku z prostředí českého maloměsta), Povídku z archivu a Jiráskův projev ze dne 20. srpna 1911, který pronesl z okna vily "Vesna" ke slavnostnímu průvodu o jeho šedesátých narozeninách v Hronově.

Štvorzväzková päťdielna románová epopeja z obdobia národného obrodenia.

Milý a svieži obrázok zo študentského života v revolučných rokoch 1848 — 1849. Popri zápalistých študentoch filozofického kolégia opisuje malomeštiakov, popri roduverných vlastencoch svorky odrodeného prisluhovačského meštiactva. Ústredným motívom poviedky sú revolučné myšlienky roku 1848. Hrdinovia diela sú vykreslení sviežo, umelecky, presvedčivo, dej je zaujímavý, takže toto Jiráskovo dielo je obľúbeným čítaním mládeže.

Milý a svieži obrázok zo študentského života v revolučných rokoch 1848 — 1849. Popri zápalistých študentoch filozofického kolégia opisuje malomeštiakov, popri roduverných vlastencoch svorky odrodeného prisluhovačského meštiactva. Ústredným motívom poviedky sú revolučné myšlienky roku 1848. Hrdinovia diela sú vykreslení sviežo, umelecky, presvedčivo, dej je zaujímavý, takže toto Jiráskovo dielo je obľúbeným čítaním mládeže.

Milý a svieži obrázok zo študentského života v revolučných rokoch 1848 — 1849. Popri zápalistých študentoch filozofického kolégia opisuje malomeštiakov, popri roduverných vlastencoch svorky odrodeného prisluhovačského meštiactva. Ústredným motívom poviedky sú revolučné myšlienky roku 1848. Hrdinovia diela sú vykreslení sviežo, umelecky, presvedčivo, dej je zaujímavý, takže toto Jiráskovo dielo je obľúbeným čítaním mládeže.

Milý a svieži obrázok zo študentského života v revolučných rokoch 1848 — 1849. Popri zápalistých študentoch filozofického kolégia opisuje malomeštiakov, popri roduverných vlastencoch svorky odrodeného prisluhovačského meštiactva. Ústredným motívom poviedky sú revolučné myšlienky roku 1848. Hrdinovia diela sú vykreslení sviežo, umelecky, presvedčivo, dej je zaujímavý, takže toto Jiráskovo dielo je obľúbeným čítaním mládeže.

Milý a svieži obrázok zo študentského života v revolučných rokoch 1848 — 1849. Popri zápalistých študentoch filozofického kolégia opisuje malomeštiakov, popri roduverných vlastencoch svorky odrodeného prisluhovačského meštiactva. Ústredným motívom poviedky sú revolučné myšlienky roku 1848. Hrdinovia diela sú vykreslení sviežo, umelecky, presvedčivo, dej je zaujímavý, takže toto Jiráskovo dielo je obľúbeným čítaním mládeže.

Tři historické povídky zachycují konec předbřeznové doby a rok 1848 jako další etapu české historie 19. století. První (U rytířů) je dojímavý příběh ze života staré Litomyšle z doby předbřeznového biedermeieru, druhá (Na staré poště) těží děj rovněž z této doby, ale již se zábleskem r. 1848, a ve třetí (Filosofská historie), nejpopulárnější, je rok 1848 hlavním středem děje.

Tři historické povídky zachycují konec předbřeznové doby a rok 1848 jako další etapu české historie 19. století. První (U rytířů) je dojímavý příběh ze života staré Litomyšle z doby předbřeznového biedermeieru, druhá (Na staré poště) těží děj rovněž z této doby, ale již se zábleskem r. 1848, a ve třetí (Filosofská historie), nejpopulárnější, je rok 1848 hlavním středem děje.

Tři historické povídky zachycují konec předbřeznové doby a rok 1848 jako další etapu české historie 19. století. První (U rytířů) je dojímavý příběh ze života staré Litomyšle z doby předbřeznového biedermeieru, druhá (Na staré poště) těží děj rovněž z této doby, ale již se zábleskem r. 1848, a ve třetí (Filosofská historie), nejpopulárnější, je rok 1848 hlavním středem děje.

Dvě novely z doby správcovství Jiřího z Poděbrad v padesátých letech 15. století protichůdného základního ladění i výsledného vyznění: první je úsměvná a plná humoru, druhá se stále víc noří do smutku a končí tragicky.

Dvě novely z doby správcovství Jiřího z Poděbrad v padesátých letech 15. století protichůdného základního ladění i výsledného vyznění: první je úsměvná a plná humoru, druhá se stále víc noří do smutku a končí tragicky.

Dvě novely z doby správcovství Jiřího z Poděbrad v padesátých letech 15. století protichůdného základního ladění i výsledného vyznění: první je úsměvná a plná humoru, druhá se stále víc noří do smutku a končí tragicky.

"Maryla" přímo překypuje šťastným, ryze jiráskovským humorem i poetickým kouzlem. Hrdinka novely, dívka mladičká, zrodila se v táboře a smělá proto je, že nad ní lidé starého pořádku trnou hrůzou. Ale totéž platí o starém Buchovcovi. Táborský hejtman se právě vrátil z Polska, z boje, a nyní má za klidného správcování Jiříkova sedět na své tvrzi. Šije to s ním a vře to v něm. Když mladý Rozvoda unesl Marylu, je to důvod k výpravě a Zbyněk táhne na nepřítele. Mezi Donkovem a Sonovem vypukla "trojská" válka. Příběh končí šťastně: na Staroměst. radnici je zvolen králem Čech Jiří z Poděbrad a přítomní zemané Buchovec a Rozvoda si v nadšení padnou do náruče. Společně se vracejí k Marušce - mladé matce. - Zato "Zemanka", ačkoli vypráví o téže době, je povídka až krutě smutná. Lidé Tábora hledají nové cesty. Laurin, syn Tábor. bojovníka, propaguje a organisuje adamitství. Odroda naopak je strohý utrakvista, u Lipan stál na reakční straně. Jeho žena Eliška miluje Laurina. Když ji Odroda přistihl s ním, smrtelně ji ranil. Sám však umírá probodnut Laurinem. I zde ne Laurin, ale Odroda hyne. J. je s celou duší při novém. Ani adamitství ho neodstrašuje. Avšak je škoda Tábora, vše, co přišlo po pádu Tábora, byla ztráta, krok dolů. Odtud drtivý smutek povídky. (Podle doslovu.)

2.diel
Trojzväzkový román je vstupnou časťou veľkého husitského cyklu. Zachytávajú časť českých dejín, s jej veľkými postavami ale aj obyčajným ľudom.

3.diel
Trojzväzkový román je vstupnou časťou veľkého husitského cyklu. Zachytávajú časť českých dejín, s jej veľkými postavami ale aj obyčajným ľudom.

Historický román. 2.diel.

Historický román. 3.diel.