Životní příběh Henry Bethela Strousberga, jednoho z největších finančních makléřů minulého století, ilustruje období rozmachu kapitalismu. Svět velkého kapitálu kontrastuje s popisem vykořisťování drobných českých lidí ve Zbirohu, který Strousberg koupil.

Životní příběh Henry Bethela Strousberga, jednoho z největších finančních makléřů minulého století, ilustruje období rozmachu kapitalismu. Svět velkého kapitálu kontrastuje s popisem vykořisťování drobných českých lidí ve Zbirohu, který Strousberg koupil.

V románu se autor vrací k námětu `Severního nádraží` o květnových bojích na nádraží Praha-střed, kdy z ohledu na mezinárodní předpisy železničáři ušetří nacistický lazaretní vlak, jsou však lstivě zaskočeni.

Románový obraz velkého pražského nádraží za okupace v letech 1938-1945. Autor v románu zachytil práci a odbojovou činnost železničářů. Líčí v něm, jak se rodil jednotlivý odpor, jak vznikaly sabotáže a ozbrojené akce proti okupantům. Činy českých lidí, příslušníků modré armády na kolejích vystihuje tu bez hrdinských gest. Samostatným pokračováním tohoto románu je román "Lazaretní vlak".

Dva z nejúspěšnějších románů o nacistické okupaci, odboji a definitivním vyřízení okupantů revolucí, dokumentované tu vylíčením dějů na pražském nádraží, vycházejí znovu v jednom svazku. Je to jen vnější projev jejich bezprostřední následnosti dějem, časem, hrdiny, zobrazením českého člověka v těžkých a dějinně významných chvílích národa.

Básnicky vyjádřené vzpomínky na dětství, na rodiče-herce, na herecké společnosti, divadla a počátky českého filmu. Intimní zážitky z dětství, zkušenosti s lidmi, láskou, nenávistí a smrtí jsou zasazeny do realistického dobového rámce konce 19. století.

Druhá část románu Stříbrná paruka.

Kniha zahrnuje devět povídek, z nichž některé vyšly samostatně.
(Průvodce po pražském nábřeží, Zkouška zralosti, Vandrovali vandrovníci, Romance v oleji, Dědeček automobil, Chléb a písně, Severní nádraží, Král železnic, Vizita).

Biografický román o zpěvačce Marii Zieglerové.

Známý romanopisec podnikl cestu za poznáním skutečností a lidí našeho soudobého života. Formou reportáží sděluje zážitky a poznatky, které získal v nejrozmanitějších prostředích a na nejrůznějších pracovištích: v nádražním hotelu, rafinerii petroleje, ústavu pro léčbu tuberkulózy v Luži, nemocnicích, na stavbě velké elektrárny aj.

V reportážně-povídkové knize se Branald vydává na výpravu za tehdejší současností nejen jako důkladný a velmi zasvěcený pozorovatel, ale především jako umělec, který dovede pod zajímavým povrchem skutečností objevovat ještě zajímavější prameny toho, z čeho vlastně vyrůstá podoba života. Píše-li o Košumberském ústavu pro léčbu tuberkulosy, o mravenčí práci lékařů a sester v zapadlém šumavském koutě, o pardubické rafinérii, o stavbě mohutné elektrárny, o psychiatricky zajímavém případu mladého studenta nebo o čemkoliv jiném, objevuje pod tím vším především člověka.

Známý romanopisec podnikl cestu za poznáním skutečností a lidí našeho soudobého života. Formou reportáží sděluje zážitky a poznatky, které získal v nejrozmanitějších prostředích a na nejrůznějších pracovištích: v nádražním hotelu, rafinerii petroleje, ústavu pro léčbu tuberkulózy v Luži, nemocnicích, na stavbě velké elektrárny aj.

V reportážně-povídkové knize se Branald vydává na výpravu za tehdejší současností nejen jako důkladný a velmi zasvěcený pozorovatel, ale především jako umělec, který dovede pod zajímavým povrchem skutečností objevovat ještě zajímavější prameny toho, z čeho vlastně vyrůstá podoba života. Píše-li o Košumberském ústavu pro léčbu tuberkulosy, o mravenčí práci lékařů a sester v zapadlém šumavském koutě, o pardubické rafinérii, o stavbě mohutné elektrárny, o psychiatricky zajímavém případu mladého studenta nebo o čemkoliv jiném, objevuje pod tím vším především člověka.