Idylická románová komedie z anglického venkovského prostředí je lehce ironickým příběhem o rodinných vztazích mezi příslušníky středostavovské společnosti.
Není pochyb o tom, že hrdinka románu, Lízinka, je sama Jane Austenová (1775-1817). Přestože prožila tak typicky nekonfliktní život (nikdy se neprovdala a jediné nabídnutí k sňatku prý během hodiny důrazně odmítla), neodráží se v jejím díle žádná osudová hořkost. Zdá se, že se ze své pozice dcery bez věna, a tudíž dívky bez zvláštních šancí na lepší sňatek, spíš nesmírně bavila – asi jako člověk, který v divadle sleduje zábavnou komedii. Přidáním ironického podtextu posunula románovou tvorbu ze sfér naivního realismu o několik generaci kupředu.

Historický román poľského klasika. Dej sa odohráva v starovekom Ríme v časoch panovania Nera. Na pozadí nástupu kresťanstva a úpadku Ríma je vykreslená láska medzi Vinitiusom a Lygiou, plná útrap, ale nakoniec so šťastným koncom, ktorý akoby ukazoval silu a nezlomnosť nového učenia.

Psychologický příběh líčí poslední rok života průměrného Angličana, který umírá na následky zranění z války.
Hrdina v okamžiku, kdy pochopí prognózu svého onemocnění, vzpomíná za jakých okolností byl zraněn a vzpomene si také na své tři spolupacienty, kteří stejně jako on přežili havárii letadla. Rozhodne se je v čase, který mu zbývá, vyhledat a přesvědčit se, jak se utvářel jejich osud a v případě potřeby jim pomoci. Vydává se na cesty, dopátrá se životních příběhů všech tří mužů a s uspokojením zjistí, že každý našel v životě své místo. Sám poznává, že celý svůj život nežil tak harmonicky, jako tento poslední rok a smířeně přijímá svůj úděl.

detektívka

Príbeh nemeckej rodiny žijúcej v protektoráte Čechy a Morava.

Mudr. Jan Cimický je znám široké veřejnosti jako psychiatr. Z jeho životních a pracovních zkušeností vychází též novela Poslední návrat. Potřeba citového zázemí a vzájemného porozumění je zde zobrazena na zdánlivě nesourodém vztahu věhlasného chirurga, profesora Havleny a desetiletého školáka Ládi, poznamenaného bezútěšným životem v rozvrácené rodině. Děj se zpočátku rozvíjí ve dvou liniích, čtenář poznává zcela odlišná prostředí obou hlavních hrdinů.V okamžiku, kdy se profesor Havlena rozhodne opustit Prahu a odejít na odpočinek, se jejich osudy protnou a beznadějný `případ` Láďa začíná objevovat `nový svět` a doslova šokuje okolí svou proměnou. Přes závažnost tenatu, kniha nepostrádá humor a napětí.

Hledání smyslu lásky — tak bychom mohli ve zkratce vyjádřit děj tohoto románu, poprvé vydaného roku 1914 a představujícího vrchol prvního období činnosti velké norské spisovatelky, laureátky Nobelovy ceny za rok 1928. V této etapě zobrazila v řadě próz ze současnosti citovou a morální problematiku vzdělané ženy počátku našeho století. O pravou podobu lásky a tím i o své životní štěstí zápolí Torkild Chris-tiansen, jeho milovaná Rosa Wegnero-vá, bratr Aksel, sestra Doris i ostatní četné postavy, obklopující tyto protagonisty. Během tohoto zápasu umdlévají, klesají i dosahují dočasných vítězství — vnitřně hořknou, pustnou nebo naopak se obohacují, podle toho, jakým mravním obsahem dokážou onen základní lidský cit naplnit. V diskusích,, které spolu vedou, Undsetová se vyrovnává s emancipačními názory, šířícími se Evropou před první světovou válkou, i s dalšími liberálními životními postoji, v konfrontaci s nimi klade nejvýše hluboký, strhující a přece odpovědný vztah dvou lidí.

Hledání smyslu lásky — tak bychom mohli ve zkratce vyjádřit děj tohoto románu, poprvé vydaného roku 1914 a představujícího vrchol prvního období činnosti velké norské spisovatelky, laureátky Nobelovy ceny za rok 1928. V této etapě zobrazila v řadě próz ze současnosti citovou a morální problematiku vzdělané ženy počátku našeho století. O pravou podobu lásky a tím i o své životní štěstí zápolí Torkild Chris-tiansen, jeho milovaná Rosa Wegnero-vá, bratr Aksel, sestra Doris i ostatní četné postavy, obklopující tyto protagonisty. Během tohoto zápasu umdlévají, klesají i dosahují dočasných vítězství — vnitřně hořknou, pustnou nebo naopak se obohacují, podle toho, jakým mravním obsahem dokážou onen základní lidský cit naplnit. V diskusích,, které spolu vedou, Undsetová se vyrovnává s emancipačními názory, šířícími se Evropou před první světovou válkou, i s dalšími liberálními životními postoji, v konfrontaci s nimi klade nejvýše hluboký, strhující a přece odpovědný vztah dvou lidí.

Anglický kriminální román z počátku 20. století o nevysvětelných vraždách, ke kterým dochází za londýnských nocí.

Tri poviedky: Pan doktor Casanova, Stromy zrazené lásky, Mladá paní stará.

Komorní příběh pozdního léta, vypráví příběh venkovského lékaře...

Román o knížeti Rostislavovi.

Literárně teoretická práce o historii detektivního žánru ve světovém měřítku. Autor se zaměřuje na nejvýznamější osobnosti detektivní literatury za uplynulých 150 let a snaží se o konstruktivní rozbor jejich díla v širším kontextu.

Příběhy - úvahy - anekdoty.

Historický román o životě dánské královny Dagmary, dcery českého panovníka Přemysla I.

Kriminální román shrnuje nejdůležitější události ze života legendárního soudce Paoa – od jeho narození přes studia po jeho úspěchy ve vyšetřování složitých případů.

Kniha je vyobrazením situace v české kotlině za vlády krále Václava. Ten musí čelit jednak tlaku z vnějšku Evropy a též vnitropolitickým potyčkám. Na jedné straně tedy stojí císař Fridrich, na straně druhé Václavův syn společně se samozvaným biskupem Mikulášem. Mezi těmito dvěma ohni kolísá král Václav se svojí družinou věrných. Tam patří i pan Havel z Lemberka se svou chotí Zdislavou.
Celá situace je vystavěna velmi černobíle. Václav je jediným ochráncem práva a pravdy, Havel je jeho věrným psem. I paní Zdislava je vykreslena jako oddaná družka Havlova, držící "hubu a krok". Jediným jejím "vzdorem" je samaritánská pomoc druhým, což se, za daných okolností, příliš nenosilo.
Zdislava je popisována jako nedotknutelné ztělesnění svátosti, i přestože se autorka snaží, aby to tak čtenář necítil. Dílo je psáno rádoby básnickým jazykem a bohužel je tato vyumělkovanost velmi často na překážku. Děj neplyne tak, jak by měl a chudák čtenář místy bolestně vnímá formu namísto obsahu.
Jsem tedy nucen konstatovat, že kniha neplní svůj účel ani jako literatura faktu, ani jako čtivá populizace historického tématu.

„Nie z priamky, ale zo zakrivenej línie vyrastajú napätia života,` zapisuje si na prvé strany svojho denníka archeológ Michael S., fiktívna postava, ktorá však nesie zreteľné autobiografické črty „vydavateľa` týchto denníkových zápiskov, prozaika a básnika, dnes šesťdesiatročného Hannsa Cibulku. Zakrivené línie sú typické i pre Michaelov život: manželstvo mu stroskotalo, odmietol „hrať o postup v berlínskej karieristickej lige`, hoci jeho archeologické nálezy vzbudili záujem odborných kruhov, a radšej sa utiahol do Eisenachu, aby sa mohol venovať veciam, ktoré sa mu videli dôležitejšie. Tu, v durínskom mestečku, ktoré ako celý kraj dýcha históriou, bohatými kultúrnymi dejinami, prinášajú „napätia života` štyridsaťšesťročnému vedcovi konečne šťastie, alebo povedzme, pozitívnejší obrat: lásku, ozajstnú lásku, v ktorú už prestal dúfať.

Povídkový soubor rakouského autora uvádí do tajemného prostředí rudolfinské Prahy.

Ústředním motivem je milostný příběh vznětlivého mladíka a dcery hospodáře ne svobodném statku. Kolem milenců a jejich blízkých rozvíjí autor temný obraz moravského venkova za napoleonských válek a v době hladomoru r. 1821.