Literárny vedec o diele F.Kafku.

Obsáhlý, silně autobiografický román s filozofujícím pohledem na lidský život. Současný mladý autor dosti obtížným jazykem vypráví příběh mladého lékaře, současně malíře a hlavně netuctového, erudovaného a zvídavého člověka. Vypráví o jeho rodině, dětství, studiích, láskách, vztahu k životu i okolí.

Deníkové zápisky, postřehy a úvahy bývalého náměstka ministra vnitra z let 1996-97 jsou upřímnou výpovědí o době i autorovi.
Autor odhaluje své pocity životního znejistění ve chvíli, kdy mu umírají rodiče, není si jist smysluplností své práce a je rozčarován politickými poměry. Ve Fendrychově okolí se objevují politici, novináři, policajti a ministerští úředníci, evangelíci a autorovi kamarádi, jejichž názory, postoje a činy autor glosuje, čímž si vysloužil všeobecnou ostrou kritiku. Ačkoliv je v druhé části kniha rozvleklá a její obecná čeština může leckoho popouzet, jedná se o zajímavé literární svědectví o současné době a její reflexi citlivým člověkem.

Známý historik umění se ve své knize představuje jako prozaik, básník a autor deníkových záznamů.

Nový román Petry Hůlové, autorky románu Paměť mojí babičce, je niternou psychologickou sondou do nejintimnějších rodinných vztahů. Sledujeme v něm vyprávění dospívajícího syna a jeho matky, kteří ze dvou rozdílných osobních i generačních perspektiv nahlížejí život svůj i svých nejbližších. Ústředním tématem knihy je lidská samota, neupřímnost k sobě samému, sebeobelhávání. Petra Hůlová vnímá tragické pod povrchem všednosti, je mistrnou pozorovatelkou lidských povah, postojů a vazeb mezi lidmi.