Enefa Podhajská žije v malé chaloupce na úpatí tajemné hory Ještěd jen se svým bratrem a moudrým dědečkem. Mezi svými vrstevníky je nazývána Kantůrčicí, protože se ve všech ohledech vymyká ostatním vesnickým dívkám.

Súbor teoretických a kritických prác. 1894-1895.

Súbor teoretických a kritických prác. 1896-1897.

Zbierka básní.

Poslední z velkých románů J.A. (psán 1888-89) tvoří výjimku v autorově díle svým vesnickým prostředím. Zaostalou pošumavskou vesnici v pohraničí ovládá bohatý sedlák a proto jediný možný "představený", tupý a nevzdělaný, ale přesto zchytralý a podlý, kde jde o jeho vlastní prospěch nebo požitek. Tak tu vládne podle Arbesovy ironie "anděl míru", proti jehož vládě je bezmocný i ubohý inteligentský "anarchista", vpravdě utopický sociální reformista, žalářovaný, četnictvem sledovaný a v zapadlém rodišti internovaný jako obecní písař z milosti starostovy ženy. Teprve náhlé a náhodné bezpracné zbohatnutí několika občanů v cizí loterii způsobí rychlý převrat a pak hospodářský i mravní rozvrat mrtvé dotud vesnice, aniž se podaří socialist. utopistovi vybudovat vytouženou družst. továrnu na zpracování dříví. Tuto továrnu zbuduje soukromý kapitalista, který se na rozvratu obce nekale obohatil, sociální mesiáš se spasí útěkem do ciziny a starosta, představitel starého útlaku, hyne náhodným zabitím. Aspoň takto vyslovuje Arbes požadavek sociální spravedlnosti. Ačkoliv se Anděl míru nemůže rovnat myšlenkovou odvahou ani uměleckou koncepcí torsu Štrajchpudlíků nebo Mesiáši, představuje umělecky nejdokonalejší sociál. román J.A.

Súbor teoretických a kritických prác. 1898-1900.

Súbor teoretických a kritických prác. 1905-1907.

Dobrodružný román o troch Američanoch, ktorí dolujú zlato v mexickej pustatine. Autor pútavo zobrazuje život v Mexiku a charaktery potulných zlatokopov, ktorý sú ochotní pred vidinou zlata urobiť čokoľvek...

Dobrodružný román ze života zlatokopů ve středním Mexiku. Není to však snůška vymyšlených dějů, nýbrž kniha, která má hodnotu uměleckou i dokumentární. Líčí příhody tří mužů, kteří pro nemožnost najít stálé zaměstnání, rozhodnou se jít dobývat zlato. Po těžkém, vysilujícím zápase s tvrdou přírodou domohou se jakéhosi výtěžku, ale radost z něho jim otravuje strach, aby o něj nepřišli. Cestou do civilisovaných krajů jsou přepadeni bandity, kterým se stěží ubrání. Když je jeden z nich přinucen zůstat mezi Indiány, vypraví se zbývající dva i s jeho nákladem na další cestu. Chtivost po zlatu svede jednoho ze zlatokopů, aby se pokusil zavraždit svého kamaráda, ale sám je později zabit bandity. Travenova kniha je otřásajícím obrazem vykořisťovatelského systému amerického, hmotné i duševní bídy pracujícího lidu, zvláště lndiánů, a mimo to výstižně líčí i zhoubné působení zlata na vzájemné vztahy lidí i na povahu jednotlivců.

Parodující satira na pokryteckou vnější zbožnost a katolickou hierarchii. Hrdinou románu je mladý muž, který usiluje o jmění své bigotně tupé tety. Již se zdá, že zvítězil nad svými soupeři o dědictví, Ježíšem Kristem a církví svatou, tetička v něm počíná vidět světce. Jeho vítězství má dotvrdit trnová koruna, kterou tetince přiváží z Jeruzaléma. Avšak když je balíček třesoucíma se rukama tety rozbalen, společnost v kapli padá do mdlob: místo koruny zjeví se kraječková noční košile jeruzalémské prostitutky. Je vyděděn. Nějaký čas si však žije dobře. Rozprodává ostatní relikvie, které přivezl ze Svaté země – podaří se mu udat přes sedmdesát hřebíků z Kříže. Ale pak je trh nasycen a přišla bída. Nakonec poznává, že „ne Ježíš, ale Svědomí“, přestává být pokrytcem a zakládá si poctivou občanskou existenci.

Historický román líčí kruté poddanské poměry na náchodském panství v době vlády Marie Terezie. Na osudech představitelů tří generací skaláků ukazuje Jirásek růst třídního uvědomění selského lidu od trpné odevzdanosti až k otevřenému boji za právo a spravedlnost proti útlaku a zvůli panstva.

Románové vyprávění západoněmeckého autora o osobách a událostech kolem SS-generála, který je považován za mrtvého, objeví se však v Římě jako vojenský expert domorodého panovníka z Dálného východu. Panoptikum tragikomických revanšistických figur, které se sjedou do Říma, aby očistily pověst tohoto `hrdiny` a přivedly ho zpět do vlasti, do svých řad, odhaluje spekulace některých západoněmeckých politiků, kteří se neštítí používat služeb válečných zločinců. Děj románu zachycuje též osudy synů těchto bývalých fašistických hodnostářů.

Próza Jiřího Hejdy, odsouzeného v procesu s dr. Miladou Horákovou, který prožil dvanáct let v komunistických kriminálech, nese všechny znaky klasického příběhu o útěku z vězení. Je tu napětí, prudké dějové zvraty, pocity marnosti i chvíle naděje, to vše umocněné důvěrnou znalostí muklovského prostředí. Hlavní hrdina utíká před nelidským systémem, neutíká ale před svým svědomím, ideály a zodpovědností. A tak, aniž by to oslabilo dramatičnost děje, můžeme sledovat i jeho niternou cestu ke správnému rozhodnutí... Román Jiřího Hejdy, který vznikl na základě autentických vyprávění autorových spoluvězňů, vyšel poprvé – a na dlouhou dobu naposledy - v roce 1969. I přes nastupující cenzuru se tehdy již nepodařilo normalizátorům zabránit vydání a kniha se setkala s nebývalým ohlasem čtenářské veřejnosti.

Monografie usiluje o kritické a objektivní zhodnocení života a díla zakladatele tohoto státu. Nepodává ani apologetiku Masaryka, ani naší současnosti. Především analyzuje filosoficko-existenciální a etické otázky, jež Masaryk spíše kladl než řešil. Období první republiky a Sociální otázku však neosvětluje. Sleduje Masarykovo mládí a zrání i činnost na pražské universitě, vztah k náboženství, filosofii a nacionalismu, názory na smysl vědy, zápasy o smysl dějinného vědomí a lidského života. Posléze se zabývá poměrem Masaryka k politice. Závěr pak načrtl, jak hodnotit z dnešního hlediska jeho politické a etické názory. V druhé části jsou otištěny úryvky z nejvlivnějších Masarykových spisů.

Snahy a tužby národního obrození.

Herečka a spisovatelka, manželka Karla Čapka vydává upřímné svědectví o svém vztahu ke Karlu Čapkovi a o jeho vztahu k ní i o době, ve které spolu žili, díla, jež kdysi vyvolalo četné diskuse a pro něž byl příznačný nepoměr mezi postojem kritiky a ohlasem čtenářů.

Povídání o TGM, citáty TGM, rozhovory s TGM.

Román o leteckom pilotovi.

Šest povídek a novel z doby války a okupace (Arnošt Vaněček: Svědectví, A.C. Nor: Filomenka, Vladimír Přibský: Noc za námi, Svatopluk Pekárek: Neřest, Karel Houba: Františka, Eduard Petiška: Malá podmínka štěstí). Vzrušující příběhy z doby, kdy válka a okupační útisk narušily vztahy mezi lidmi, způsobily zhroucení lidských hodnot a kdy z utrpení se rodily hodnoty nové.

Čapkove medailóniky o slávnych osobnostiach a umelcoch.
Pozri bližšie informácie vo wikipédii.

Historický román - den po popravě 27 českých pánů je přibit za jazyk Mikuláš Diviš z Doubravína.